Rozsáhlé zříceniny hradu Pernštejn na vysokém vrchu západně od Klášterce nad Ohří patří mezi ty důležité severočeské památky, jejichž poznání jsme ještě mnoho dlužni. V druhé polovině 13.století jej založili nejspíše páni ze Šumburka a postupně se stal rozsáhlým, minimálně trojdílným hradem s množstvím staveb. Hrad se dříve jmenoval Borschenstein a dodnes není jasné, kdo a kdy ho založil. Mohl to být Boreš z Rýzmburka anebo jeho příbuzní Šumburkové. První písemná zpráva o existenci hradu je z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pána na Perštejně.
Jeho okrouhlé jádro se zbytky palácových budov při obvodu odpovídá nejspíše hradům s plášťovou zdí. Vedle něj ve střední části hradu však stál velký okrouhlý bergfrit. Jeho těsná blízkost k jádru zřejmě umožňovala přímé spojení, nejspíše padacím můstkem.
Jádro i střední část hradu obklopovalo ze tří stran rozsáhlé vnější opevnění, na vstupní straně opatřené ještě úzkým parkánem, jehož nároží zajišťovala čtverhranná věž. K vnější hradbě zevnitř přiléhaly zřejmě hospodářské stavby, V roce 1451 hrad, který patřil Bedřichovi ze Šumburka, dobyla hotovost žateckého kraje a Pernštejn měl být zbořen.
V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec. V roce 1530 došlo ke zkonfiskování Perštejna v souvislosti s penězokazectvím. Hrad tehdy patřil Oplovu bratrovi Jiřímu a Ferdinand I. Habsburský začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu bratrovi Fictumovi Hanušovi. Místo opravování ruiny si postavil zámek v Klášterci nad Ohří.
Zříceniny Pernštejna
Jeho okrouhlé jádro se zbytky palácových budov při obvodu odpovídá nejspíše hradům s plášťovou zdí. Vedle něj ve střední části hradu však stál velký okrouhlý bergfrit. Jeho těsná blízkost k jádru zřejmě umožňovala přímé spojení, nejspíše padacím můstkem.
Půdorys hradu podle Tomáše Durdíka
Jádro i střední část hradu obklopovalo ze tří stran rozsáhlé vnější opevnění, na vstupní straně opatřené ještě úzkým parkánem, jehož nároží zajišťovala čtverhranná věž. K vnější hradbě zevnitř přiléhaly zřejmě hospodářské stavby, V roce 1451 hrad, který patřil Bedřichovi ze Šumburka, dobyla hotovost žateckého kraje a Pernštejn měl být zbořen.
Zříceniny Pernštejna
V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec. V roce 1530 došlo ke zkonfiskování Perštejna v souvislosti s penězokazectvím. Hrad tehdy patřil Oplovu bratrovi Jiřímu a Ferdinand I. Habsburský začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu bratrovi Fictumovi Hanušovi. Místo opravování ruiny si postavil zámek v Klášterci nad Ohří.
Podle : Durdík Tomáš, Hrady severních Čech
web obce Pernštejn
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
