Hrad je spojován zejména s Kaplíři ze Sulevic. Písemně je hrad doložen v roce 1372, ovšem nikoli v souvislosti s majitelem, ale v souvislosti s poněkud kuriózním zážitkem zdejšího purkrabího Aleše mladšího ze Slavětína. Kronikář Beneš Krabice napsal, že prý Alešovi a jeho manželce spálil blesk při bouřce v r. 1372 tehdy módní dlouhé špice škorní.
Za Kaplířů ze Sulevic byl roku 1422 obléhán husitským vojskem. Sídlem Kaplířů zůstal až do poloviny 16. století, kdy jej nahradila pohodlnější a lépe přístupná tvrz v původním poplužním dvoře pod hradem. Ten byl opuštěn a zanedlouho zpustl. Jako pustý je popisován již na počátku 17. století.
Hlavní obrannou i obytnou stavbou Košťálova byla obytná věž, obehnaná parkánem a situovaná na vrcholku skály. Přízemí bylo bez oken a v prvním i druhém poschodí byla menší okna – a donedávna byl zachován i zbytek třetího poschodí, kde byla velká okna.U vrcholku kopce je volné prostranství, kde se zřejmě rozkládal dolní hrad, ze kterého se dochovaly nepatrné relikty zástavby i ohrazení. V 19. století zde byl prováděn výzkum a nálezy byly předány do muzea v Třebenicích.
V severovýchodním cípu byly nalezeny zbytky kuchyně, v severozápadní části nálezy zase označily kovárnu a sklad železa. Uprostřed prostranství jsou zasypané sklepy. Ve zřícenině hradu bylo objeveno i mnoho zámku a klíčů z 15. století, střely, ostruhy, uzdy, podkovy.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
Kol.,Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy