Sté výročí narození Olomoučana Rudolfa Smahela je příležitostí k připomenutí této nezapomenutelné fotografické osobnosti druhé poloviny dvacátého století, která ve světě fotografie zanechala výraznou stopu. Arcibiskupství olomoucké ve spolupráci s jeho dcerou Janou Smahelovou proto připravilo výstavu výběru jeho fotografií. Zahájena bude v den, na který připadá výročí umělcova narození, tj. ve čtvrtek 21. července 2016.
Jak říká vedoucí turistického centra Arcibiskupského paláce Martin Kučera, výstava souvisí mimo jiné s dalším letošním stým výročím – narozením olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka.
„Oba se znali od mládí, byli dlouholetí přátelé, naposledy se společně setkali v Arcibiskupském paláci, kde Rudolf Smahel arcibiskupa fotografoval,“ říká Kučera a doplňuje, že hlavním důvodem, proč arcibiskupství chce olomouckého fotografa připomenout, je jeho osobitý fotografický um a výrazná umělecká stopa, kterou zanechal ve světě fotografie.
Podle Jany Smahelové vycházel u jejího otce impuls k fotografické tvorbě z jeho nejvnitřnějších potřeb, z touhy objevovat neznámé a krásné.
„Jeho tvorba byla podmíněna láskou k fotografii jako médiu již na samém počátku a především díky ohromné vytrvalosti překonal všechny překážky, aby se své profesi mohl věnovat,“ uvedla Smahelová a popsala také otcovu pečlivost při hledání záběru: „Byl zvyklý si nejprve obcházet lokality a hledat místa, zaznamenával si údaje o poloze světla a různé poznámky o lokalitě. Kladl veliký důraz na výběr konkrétního místa záběrů, až si byl jist, že zvolil to nejlepší, a pak teprve začal fotografovat.“
Pečlivá koncepce otcových snímků vedla podle Smahelové k tomu, že fotografie zachovávají pevnou konstrukci a skvěle vystihují situaci, tvar, atmosféru a ducha objektu.
„Byl ovlivněn generační estetikou své doby, kdy platila zásada určitého vzoru výtvarnosti a krásy – cílem je fotografický obraz, technicky i výtvarně dokonalý a krásný,“ vysvětlila Smahelová a shrnula: „Otcova tvorba vždy kotvila v realizmu, pravdě, věcnosti a sloužila humanitním myšlenkám, oslavě krásy, světla, člověka. Byl fotografem s výrazným výtvarným akcentem, perfekcionistou v kompozici i v řemeslném provedení velkého formátu.“
Rudolf Smahel se narodil 21. července 1916 v Kunovicích u Valašského Meziříčí. K fotografování se poprvé dostal ve svých dvanácti letech a ač se v dospívání vyučil stolařem, objevené zálibě už zůstal napořád věrný. Jako dvacetiletý definitivně opouští stolařinu a soustředí se na fotografování: ve Valašském Meziříčí nastupuje do učebního oboru fotograf, pokračovací studium v Prostějově završuje roku 1941. Následuje zaměstnání ve fotografických firmách v Přerově a Olomouci, totální nasazení v Německu a v závěru války také v Konici.
Koncem roku 1945, už s osvědčením k provozování živnosti, přebírá provozovnu v Olomouci a během následujících čtyř let z ní udělá vyhlášený ateliér. Roku 1950 se stává reportérem Severomoravského krasu a dokumentuje tamní jeskyně, fotografuje i pro Krajské tělovýchovné středisko Olomouc nebo pro Turistu Praha. Ve volných chvílích dokumentuje olomoucké památky. V roce 1966 začíná pracovat jako fotograf na volné noze, věnuje se významné publikační činnosti až do osmdesátých let, kdy je mu činnost pozastavena z politických důvodů. Poslední publikace realizuje už společně s dcerou Janou. Kromě ní se mu s manželkou Hedvikou narodily i dvě další děti: dcera Hedvika, učitelka hudby, a syn Rudolf, kněz.
Rudolf Smahel zemřel 15. září 1997, poslední tři léta prožil ve ztrátě zraku. Za své dílo byl oceněn Krajskou cenou v oboru výtvarného umění a v roce 2006 mu byla in memoriam udělena cena města Olomouc. V roce 2008 byla na jeho počet pojmenovaná ulice v Olomouci – Slavoníně. Mezi jeho vydanými 21 publikacemi nalezneme knihy věnované vedle Olomouce také Kroměříži, Litovli, Velehradu, Jeseníkům nebo Beskydám. Během svého života vystavoval samostatně v Olomouci a Prostějově, zúčastnil se mezinárodních výstav umělecké fotografie v Bratislavě a Praze a společně s dcerou Janou vystavoval po roce 1989 ve Versailles a v německém Münsterschwarzachu. Aktuální výstava v Arcibiskupském paláci potrvá do 25. září 2016.
Turistickélisty.cz infotmoval Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
Jak říká vedoucí turistického centra Arcibiskupského paláce Martin Kučera, výstava souvisí mimo jiné s dalším letošním stým výročím – narozením olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka.
„Oba se znali od mládí, byli dlouholetí přátelé, naposledy se společně setkali v Arcibiskupském paláci, kde Rudolf Smahel arcibiskupa fotografoval,“ říká Kučera a doplňuje, že hlavním důvodem, proč arcibiskupství chce olomouckého fotografa připomenout, je jeho osobitý fotografický um a výrazná umělecká stopa, kterou zanechal ve světě fotografie.
Podle Jany Smahelové vycházel u jejího otce impuls k fotografické tvorbě z jeho nejvnitřnějších potřeb, z touhy objevovat neznámé a krásné.
„Jeho tvorba byla podmíněna láskou k fotografii jako médiu již na samém počátku a především díky ohromné vytrvalosti překonal všechny překážky, aby se své profesi mohl věnovat,“ uvedla Smahelová a popsala také otcovu pečlivost při hledání záběru: „Byl zvyklý si nejprve obcházet lokality a hledat místa, zaznamenával si údaje o poloze světla a různé poznámky o lokalitě. Kladl veliký důraz na výběr konkrétního místa záběrů, až si byl jist, že zvolil to nejlepší, a pak teprve začal fotografovat.“
Pečlivá koncepce otcových snímků vedla podle Smahelové k tomu, že fotografie zachovávají pevnou konstrukci a skvěle vystihují situaci, tvar, atmosféru a ducha objektu.
„Byl ovlivněn generační estetikou své doby, kdy platila zásada určitého vzoru výtvarnosti a krásy – cílem je fotografický obraz, technicky i výtvarně dokonalý a krásný,“ vysvětlila Smahelová a shrnula: „Otcova tvorba vždy kotvila v realizmu, pravdě, věcnosti a sloužila humanitním myšlenkám, oslavě krásy, světla, člověka. Byl fotografem s výrazným výtvarným akcentem, perfekcionistou v kompozici i v řemeslném provedení velkého formátu.“
Rudolf Smahel se narodil 21. července 1916 v Kunovicích u Valašského Meziříčí. K fotografování se poprvé dostal ve svých dvanácti letech a ač se v dospívání vyučil stolařem, objevené zálibě už zůstal napořád věrný. Jako dvacetiletý definitivně opouští stolařinu a soustředí se na fotografování: ve Valašském Meziříčí nastupuje do učebního oboru fotograf, pokračovací studium v Prostějově završuje roku 1941. Následuje zaměstnání ve fotografických firmách v Přerově a Olomouci, totální nasazení v Německu a v závěru války také v Konici.
Koncem roku 1945, už s osvědčením k provozování živnosti, přebírá provozovnu v Olomouci a během následujících čtyř let z ní udělá vyhlášený ateliér. Roku 1950 se stává reportérem Severomoravského krasu a dokumentuje tamní jeskyně, fotografuje i pro Krajské tělovýchovné středisko Olomouc nebo pro Turistu Praha. Ve volných chvílích dokumentuje olomoucké památky. V roce 1966 začíná pracovat jako fotograf na volné noze, věnuje se významné publikační činnosti až do osmdesátých let, kdy je mu činnost pozastavena z politických důvodů. Poslední publikace realizuje už společně s dcerou Janou. Kromě ní se mu s manželkou Hedvikou narodily i dvě další děti: dcera Hedvika, učitelka hudby, a syn Rudolf, kněz.
Rudolf Smahel zemřel 15. září 1997, poslední tři léta prožil ve ztrátě zraku. Za své dílo byl oceněn Krajskou cenou v oboru výtvarného umění a v roce 2006 mu byla in memoriam udělena cena města Olomouc. V roce 2008 byla na jeho počet pojmenovaná ulice v Olomouci – Slavoníně. Mezi jeho vydanými 21 publikacemi nalezneme knihy věnované vedle Olomouce také Kroměříži, Litovli, Velehradu, Jeseníkům nebo Beskydám. Během svého života vystavoval samostatně v Olomouci a Prostějově, zúčastnil se mezinárodních výstav umělecké fotografie v Bratislavě a Praze a společně s dcerou Janou vystavoval po roce 1989 ve Versailles a v německém Münsterschwarzachu. Aktuální výstava v Arcibiskupském paláci potrvá do 25. září 2016.
Turistickélisty.cz infotmoval Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
