Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem v České republice. Láká k návštěvě baziliky, Jurkovičovy křížové cesty, nejstarší rozhledny na Moravě, Svatohostýnského muzea, Vodní kaple, monumentálního schodiště a dalších objektů. Celoročně je výchozím bodem mnoha turistických tras v krásné přírodě Hostýnských vrchů.
Proslavilo jej podání příběhu, podle něhož se na horu v době tatarského vpádu ve 13. století uchýlili obyvatelé nížin, kteří záchranu připisovali přímluvě Panny Marie. Tábor Tatarů postihla prudká bouře a ti upustili od dalšího obléhání.
Dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie má původ ve velkolepé stavbě, kterou financoval tehdejší majitel panství Jan z Rottalu a synové jeho bratra. Svou polohou - 718 m n. m. - je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě s trvalou duchovní správou. Velkolepý chrám se dvěma věžemi byl dostavěn v roce 1747 a stojí na místě bývalé malé mariánské kaple. Byl postaven podle projektu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu. Tento architekt olomouckých biskupů se podílel na stavbě či úpravách dalších sedmi sakrálních památek na Moravě, z nichž za zmínku stojí zejména kroměřížské kostely sv. Jana Křtitele, Nanebevzetí Panny Marie či kaple Panny Marie Bolestné u kostela sv. Mořice taktéž v Kroměříži.
Zajímavostí je, že brzy po smrti posledního mužského potomka z rodu Rottalů, uhodil v roce 1769 do střechy chrámu blesk, který způsobil požár, při němž došlo k roztavení tří ze čtyř zvonů. Chrám byl brzy obnoven, ale na základě císařského výnosu Josefa II. byl v roce 1784 odsvěcen a zrušen, zbaven vybavení a také střechy. Poutníci se ale i přesto dál vydávali k zarůstající ruině. V době napoleonských válek nakonec úřady vyhověly peticím z různých farností k obnově chrámu. A tak byl v polovině 19. století opraven do nynější podoby. Slavnostního vysvěcení se zúčastnilo okolo sto tisíc věřících.
Nad vstupním portálem je významné dílo českého malíře a mozaikáře Viktora Foerstera, mladšího bratra slavného hudebního skladatele. Obraz Panny Marie Svatohostýnské je složený z 260 000 barevných kamínků, které tvoří plochu 26 m2. Zobrazuje legendu o hostýnských událostech, a proto Ježíšek, kterého drží Panna Maria v náručí, metá blesky na tatarský tábor divokých nájezdníků.
Masivní hlavní vrata zdobí šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA se čtyřmi reliéfy českých světců: sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Hedviky. Interiér svou prosvětleností, jednoduchostí a střídmou rytmizací obvodových kaplí je klasicistický s původně bílými stěnami. Z původní rottalovské výzdoby se nic nezachovalo. Dnešní výzdoba návštěvníkům přibližuje události tohoto místa pomocí výjevů ze života světců i historie tohoto kostela. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachycené významné události, dobové oblečení i lidové kroje.
Hlavní oltář tvoří menza s bronzovým tabernáklem od Čeňka Vosmíka završeným vzácnou plastikou Krista na kříži podle Josefa Václava Myslbeka. Zhotovil ho akademický sochař Jan Tříska. Pod sloupovým baldachýnem je místo obvyklého oltářního obrazu opět vyobrazení hostýnské legendy. Přímo na stěně je upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem a pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů.
Za pozornost jistě stojí novobarokní kaple při severním boku kostela zasvěcená sv. Janu Sarkanderovi (kanonizován v Olomouci v roce 1995 papežem Janem Pavlem II.). Jedná se o jedinou dochovanou kapli, kterou zde postavil majitel panství Jan Rottal. Oltářní obraz včetně nástěnných maleb přibližuje život sv. Jana Sarkandra. Byl farářem v nedalekém Holešově a často vodíval procesí na Svatý Hostýn. Na stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří Slovanům vštípili strom křesťanství. Na obrazech je nejprve mladý Jan, jak se v mariánské družině v Olomouci zasvěcuje Panně Marii. Na druhém obraze už jako holešovský farář vede poutníky na Hostýn. Obraz třetí zachycuje zpověď šlechtice, kterou Sarkander odmítl vyzradit, a proto byl později umučen. Poslední obraz je už oslavou Jana v nebi, na jehož přímluvu jsou uzdravováni nemocní. Při velkých poutích sloužila tato kaple jako zpovědní.
Proslavilo jej podání příběhu, podle něhož se na horu v době tatarského vpádu ve 13. století uchýlili obyvatelé nížin, kteří záchranu připisovali přímluvě Panny Marie. Tábor Tatarů postihla prudká bouře a ti upustili od dalšího obléhání.
Průčelí kostela
Dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie má původ ve velkolepé stavbě, kterou financoval tehdejší majitel panství Jan z Rottalu a synové jeho bratra. Svou polohou - 718 m n. m. - je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě s trvalou duchovní správou. Velkolepý chrám se dvěma věžemi byl dostavěn v roce 1747 a stojí na místě bývalé malé mariánské kaple. Byl postaven podle projektu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu. Tento architekt olomouckých biskupů se podílel na stavbě či úpravách dalších sedmi sakrálních památek na Moravě, z nichž za zmínku stojí zejména kroměřížské kostely sv. Jana Křtitele, Nanebevzetí Panny Marie či kaple Panny Marie Bolestné u kostela sv. Mořice taktéž v Kroměříži.
Zajímavostí je, že brzy po smrti posledního mužského potomka z rodu Rottalů, uhodil v roce 1769 do střechy chrámu blesk, který způsobil požár, při němž došlo k roztavení tří ze čtyř zvonů. Chrám byl brzy obnoven, ale na základě císařského výnosu Josefa II. byl v roce 1784 odsvěcen a zrušen, zbaven vybavení a také střechy. Poutníci se ale i přesto dál vydávali k zarůstající ruině. V době napoleonských válek nakonec úřady vyhověly peticím z různých farností k obnově chrámu. A tak byl v polovině 19. století opraven do nynější podoby. Slavnostního vysvěcení se zúčastnilo okolo sto tisíc věřících.
Hlavní oltář
Nad vstupním portálem je významné dílo českého malíře a mozaikáře Viktora Foerstera, mladšího bratra slavného hudebního skladatele. Obraz Panny Marie Svatohostýnské je složený z 260 000 barevných kamínků, které tvoří plochu 26 m2. Zobrazuje legendu o hostýnských událostech, a proto Ježíšek, kterého drží Panna Maria v náručí, metá blesky na tatarský tábor divokých nájezdníků.
Masivní hlavní vrata zdobí šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA se čtyřmi reliéfy českých světců: sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Hedviky. Interiér svou prosvětleností, jednoduchostí a střídmou rytmizací obvodových kaplí je klasicistický s původně bílými stěnami. Z původní rottalovské výzdoby se nic nezachovalo. Dnešní výzdoba návštěvníkům přibližuje události tohoto místa pomocí výjevů ze života světců i historie tohoto kostela. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachycené významné události, dobové oblečení i lidové kroje.
Interiér kostela
Hlavní oltář tvoří menza s bronzovým tabernáklem od Čeňka Vosmíka završeným vzácnou plastikou Krista na kříži podle Josefa Václava Myslbeka. Zhotovil ho akademický sochař Jan Tříska. Pod sloupovým baldachýnem je místo obvyklého oltářního obrazu opět vyobrazení hostýnské legendy. Přímo na stěně je upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem a pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů.
Za pozornost jistě stojí novobarokní kaple při severním boku kostela zasvěcená sv. Janu Sarkanderovi (kanonizován v Olomouci v roce 1995 papežem Janem Pavlem II.). Jedná se o jedinou dochovanou kapli, kterou zde postavil majitel panství Jan Rottal. Oltářní obraz včetně nástěnných maleb přibližuje život sv. Jana Sarkandra. Byl farářem v nedalekém Holešově a často vodíval procesí na Svatý Hostýn. Na stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří Slovanům vštípili strom křesťanství. Na obrazech je nejprve mladý Jan, jak se v mariánské družině v Olomouci zasvěcuje Panně Marii. Na druhém obraze už jako holešovský farář vede poutníky na Hostýn. Obraz třetí zachycuje zpověď šlechtice, kterou Sarkander odmítl vyzradit, a proto byl později umučen. Poslední obraz je už oslavou Jana v nebi, na jehož přímluvu jsou uzdravováni nemocní. Při velkých poutích sloužila tato kaple jako zpovědní.
Podle webu Zlínského kraje
(lh,turistickelisty.cz,foto Zlínský kraj)
Email
Tisk
