Mezi posvátnými kameny hojně roztroušenými po Čechách nalézáme i kývající se kameny - zvané viklany. Tyto osamělé kameny různých velikostí a tvarů bývají obyčejně považovány za možné pradávné rituální oltáře, na nichž naši předkové obětovali svým bohům.Vzhled těchto balvanů a prohlubní, které na nich vznikaly, je způsoben působením vody, střídaním teplot nebo přirozeným odvětráváním měkčích částí horniny. Kosatínský viklan se nachází na vrcholu přirozené kamenné řady, poblíž obce Boudy na Písecku v chráněné přírodní oblasti Malý Kosatín a dostanete se k němu po naučné turistické Alšově stezce, která probíhá mezi Miroticemi a Čimelicemi.
Horní žulový kámen je přibližně 1,1 metru vysoký, půdorys má asi 2,6 x 2,1 metru a spodního kamene se dotýká jen malou plochou při dotyku dochází k pohybu. Místní lidé mu kdysi říkali "hejbací kámen".
Když roku 1930 prováděl kolem viklanu vykopávky jihočeský archeolog Bedřich Dubský (1880 - 1957), povšiml si několika nepravidelných prohlubní na jeho povrchu. Pod přečnívající částí kamene pak vykopal uhlíky a drobné keramické střepy ze starší doby železné (7.až 5. století před naším letopočtem), schodné s keramickými střepy, které byly nalezeny na nedalekém hradišti z pozdně halštatské doby na návrší Hrad (též Kozí hrad) a také v nedalekých mohylách. Mezi dalšími nálezy bylo i několik zlomků zvířecích kostí, z čehož je možné usuzovat, že viklan byl obyvateli hradiště používán pravděpodobně ke kultovním obřadům. Svědčí to o zvláštním zájmu obyvatel starší doby železné o tyto objekty, i když důkazy o provádění kultovních obřadů nemáme.
Bedřich Dubský píše o svém nálezu na stránkách Časopisu turistů v článku "Megality v Jižních Čechách" toto:
"K viklanům řadím i přečnívající balvan u Bud na Mirovicku, třeba by tvarem i polohou neodpovídal pravým viklanům (logans). Nachází se asi sto kroků západně od keltického hradiště, Hradu u Čimelic. Horní balvan s jamkami spočívá na kamenech, jež přečnívá téměř o polovinu, takže jim lze pohybovati. V písčité vrstvě pod přečnívající částí našel jsem laténské střepy jako doklad používání kamene Kelty."
Přibližně 100 metrů východně a jihovýchodně od viklanu se nachází deset pozdně halštatských nízkých mohyl s kamenným pláštěm, jejichž původní tvary jsou poničené výkopy z 30 let 20.století. Nejvyšší mohyla měla průměr 8 metrů a byla vysoká 60 centimetrů. Pravděpodobně v nich byli pohřbíváni obyvatelé blízkého hradiště na Hradu. Pohřební výbava hrobů byla chudá, tvořená většinou jen několika hliněnými nádobami.
Dáme-li do souvislostí viklan, kamenné řady a mohyly, mohl být celý Malý Kosatín možná posvátným hájem obyvatel blízkého hradiště. Někteří badatelé si však myslí, že viklan a kamenné řady, nyní již dosti zarostlé a špatně viditelné v terénu, mohly sloužit prostě jen k vyznačení cesty či pro orientaci v terénu.
Můžete se tam vydat i nyní v tomto období mírné zimy, protože tato místa mají své magické kouzlo.
Podle : Kol. Encyklopedie hradišť v Čechách
Dubský Bedřich - Megality v Jižních Čechách
Horní žulový kámen je přibližně 1,1 metru vysoký, půdorys má asi 2,6 x 2,1 metru a spodního kamene se dotýká jen malou plochou při dotyku dochází k pohybu. Místní lidé mu kdysi říkali "hejbací kámen".
Když roku 1930 prováděl kolem viklanu vykopávky jihočeský archeolog Bedřich Dubský (1880 - 1957), povšiml si několika nepravidelných prohlubní na jeho povrchu. Pod přečnívající částí kamene pak vykopal uhlíky a drobné keramické střepy ze starší doby železné (7.až 5. století před naším letopočtem), schodné s keramickými střepy, které byly nalezeny na nedalekém hradišti z pozdně halštatské doby na návrší Hrad (též Kozí hrad) a také v nedalekých mohylách. Mezi dalšími nálezy bylo i několik zlomků zvířecích kostí, z čehož je možné usuzovat, že viklan byl obyvateli hradiště používán pravděpodobně ke kultovním obřadům. Svědčí to o zvláštním zájmu obyvatel starší doby železné o tyto objekty, i když důkazy o provádění kultovních obřadů nemáme.
Bedřich Dubský píše o svém nálezu na stránkách Časopisu turistů v článku "Megality v Jižních Čechách" toto:
"K viklanům řadím i přečnívající balvan u Bud na Mirovicku, třeba by tvarem i polohou neodpovídal pravým viklanům (logans). Nachází se asi sto kroků západně od keltického hradiště, Hradu u Čimelic. Horní balvan s jamkami spočívá na kamenech, jež přečnívá téměř o polovinu, takže jim lze pohybovati. V písčité vrstvě pod přečnívající částí našel jsem laténské střepy jako doklad používání kamene Kelty."
Přibližně 100 metrů východně a jihovýchodně od viklanu se nachází deset pozdně halštatských nízkých mohyl s kamenným pláštěm, jejichž původní tvary jsou poničené výkopy z 30 let 20.století. Nejvyšší mohyla měla průměr 8 metrů a byla vysoká 60 centimetrů. Pravděpodobně v nich byli pohřbíváni obyvatelé blízkého hradiště na Hradu. Pohřební výbava hrobů byla chudá, tvořená většinou jen několika hliněnými nádobami.
Dáme-li do souvislostí viklan, kamenné řady a mohyly, mohl být celý Malý Kosatín možná posvátným hájem obyvatel blízkého hradiště. Někteří badatelé si však myslí, že viklan a kamenné řady, nyní již dosti zarostlé a špatně viditelné v terénu, mohly sloužit prostě jen k vyznačení cesty či pro orientaci v terénu.
Můžete se tam vydat i nyní v tomto období mírné zimy, protože tato místa mají své magické kouzlo.
Podle : Kol. Encyklopedie hradišť v Čechách
Dubský Bedřich - Megality v Jižních Čechách
(lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
