Madlonův jízdní pluk se 2. listopadu 1642 zúčastnil bitvy mezi švédskými a císařskými vojsky u Breitenfeldu v Sasku.Z neznámého důvodu během bitvy opustil bojiště a strhl k tomu i další jezdecké jednotky. Tím způsobil rozhodující zvrat v bitvě, která se pro císařskou stranu slibně vyvíjela a císařští byli poraženi.Dvě třetiny císařské armády byly pobity nebo zajaty a na bojišti zůstala i okovaná pokladna velícího vévody Leopolda.
Neúspěšný výsledek bitvy způsobil, že na základě rozhodnutí vojenského soudu byl Madlonúv pluk souzen vojenským soudem v Praze. Soud se rozhodl pluk exemplárně potrestat, celý pluk, 2000 mužů odsoudil ke ztrátě důstojnosti a vojenské cti, zničení všech jeho bojových standart, vymazání jména pluku z řad císařské armády a nařídil popravu všech žoldnéřů.Později byl trest zmírněn, byl popraven každý desátý. Přesné datum kdy došlo k popravě v Rokycanech, kde se pluk ukládal k zimnímu kvartýrování, není jisté – nejčastěji je uváděno 14. prosince, některé prameny uvádí 28. listopadu. Ani způsob poprav není zcela jistý – pravděpodobně byli všichni vylosovaní vojáci oběšeni, jiné prameny uvádějí, že byli důstojníci sťati a prostí vojáci zastřeleni.
Popravu provedl kat Jan Mydlář mladší, který na ni byl pozván z Prahy. Prvního dne lámal kordy odsouzenců a ničil praporce pluku. Druhý den cca devadesát vojáků oběsil na stromech při cestě z Rokycan do Litohlav. Traduje se, že hromadný hrob obětí decimace se nachází na křižovatce ulic Litohlavské a Madlonovy, v místech, kde byla v 19. století vybudována kamenná mohyla s křížem a pamětní deskou.
V roce 1900 proběhl odborný průzkum Černé mohyly, při kterém bylo v jejím nitru nejprve kovové pouto, pravděpodobně z ruky některého madlonovského odsouzence.Dnes je můžeme spatřit v rokycanském muzeu. O něco hlouběji se našly lidské ostatky.
Podle Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů