Další beseda z velmi volného cyklu Dějiny na vlastní kůži přinese příběhy z války, na kterou se v médiích za poslední čas skoro zapomnělo. Jaké to ale je na východní frontě doopravdy? Stále platí, že utéct znamená přežít. A co dál?
Michal Kislicki je hlavní koordinátor pomoci na východní Ukrajině, a to v neziskové organizaci Chuť pomáhat. Ta zaměřuje své aktivity především na duchovní, sociální a materiální pomoc lidem v bojové zóně východní Ukrajiny. Dva roky jsou dobrovolníci v nekončící válce svědky utrpení a bolesti, dva roky v ní hledají naději a přátelství, stopy obyčejného života, stopy míru.
Zimou začíná pro obyvatele frontových měst boj o život. Přijdou kruté mrazy (až -30°C) a přežít je bez dřeva na topení je nemožné. Především senioři mají jen minimální sílu si ho obstarat. Každou zimu tak na frontě omrzají stovky lidí, desítky umírají. Již loňský rok se podařilo zachránit cca 300 rodin před umrznutím. Letos opět jsou dobrovolníci připraveni vyrábět kamínka a vozit na frontu palivové dříví.
Města na frontě jsou navíc neustále ostřelována. Místní lidé živoří z humanitární pomoci. Mnozí by se však rádi zabezpečili prací, té je ale na frontě minimum. Pokud se daří dát lidem takovou práci, kterou jsou schopni vykonávat, a přinese jim za ni férovou výplatu, je možné koupit dřevo nebo kamínka na zimu, jídlo či další nezbytné věci.
Na západní Ukrajině si lidé přivydělávají prodejem vlastní zeleniny či chovem domácích zvířat. Ne však na frontě, kde jsou okolní pole zaminovaná a výměnný systém téměř nefunguje. Jaké to je, stát se dobrovolníkem a pomáhat lidem? Je jednoduché najít v sobě odvahu a odjet do války?Jak poznat, která strana je ta "dobrá"?
Jak přežít zimu na frontě? To a mnohem víc se můžete dozvědět při osobním vyprávění dobrovolníka v týlu i na frontě ukrajinské války. Nebudou chybět ani originální fotografie a videa. Beseda se uskuteční v muzejním Malovaném sále ve středu 7. prosince od 17:00. Jste srdečně zváni!
Turistickelisty.cz informovala Dana Oberreiterová, Muzeum Vysočiny Jihlava.
Michal Kislicki je hlavní koordinátor pomoci na východní Ukrajině, a to v neziskové organizaci Chuť pomáhat. Ta zaměřuje své aktivity především na duchovní, sociální a materiální pomoc lidem v bojové zóně východní Ukrajiny. Dva roky jsou dobrovolníci v nekončící válce svědky utrpení a bolesti, dva roky v ní hledají naději a přátelství, stopy obyčejného života, stopy míru.
Zimou začíná pro obyvatele frontových měst boj o život. Přijdou kruté mrazy (až -30°C) a přežít je bez dřeva na topení je nemožné. Především senioři mají jen minimální sílu si ho obstarat. Každou zimu tak na frontě omrzají stovky lidí, desítky umírají. Již loňský rok se podařilo zachránit cca 300 rodin před umrznutím. Letos opět jsou dobrovolníci připraveni vyrábět kamínka a vozit na frontu palivové dříví.
Města na frontě jsou navíc neustále ostřelována. Místní lidé živoří z humanitární pomoci. Mnozí by se však rádi zabezpečili prací, té je ale na frontě minimum. Pokud se daří dát lidem takovou práci, kterou jsou schopni vykonávat, a přinese jim za ni férovou výplatu, je možné koupit dřevo nebo kamínka na zimu, jídlo či další nezbytné věci.
Na západní Ukrajině si lidé přivydělávají prodejem vlastní zeleniny či chovem domácích zvířat. Ne však na frontě, kde jsou okolní pole zaminovaná a výměnný systém téměř nefunguje. Jaké to je, stát se dobrovolníkem a pomáhat lidem? Je jednoduché najít v sobě odvahu a odjet do války?Jak poznat, která strana je ta "dobrá"?
Jak přežít zimu na frontě? To a mnohem víc se můžete dozvědět při osobním vyprávění dobrovolníka v týlu i na frontě ukrajinské války. Nebudou chybět ani originální fotografie a videa. Beseda se uskuteční v muzejním Malovaném sále ve středu 7. prosince od 17:00. Jste srdečně zváni!
Turistickelisty.cz informovala Dana Oberreiterová, Muzeum Vysočiny Jihlava.
(lh,turistickelisty.cz,foto Muzeum Vysočiny Jihlava)
