Již tradičně připomene Moravské zemské muzeum svátek seniorů, a to v pondělí 3. října. Již v 10 hodin začne v Paláci šlechtičen, Kobližná 1, Brno, komentovaná prohlídka výstavy Poklady barbarů, kterou uvede Dr. Jana Čižmářová, kurátorka výstavy. V 11 hodin navazuje v Paláci šlechtičen beseda s malířem Liborem Balákem, rekonstrukčním paleontologem, žákem Zdeňka Buriana, nazvaná Jak se maluje archeologie.
Na 14 hodinu je v Dietrichsteinském paláci, Zelný trh 8, Brno, připravena ve výstavě k 200. výročí založení MZM, která představuje Ústav Anthropos prostřednictvím zcela unikátních originálů z období paleolitu, komentovaná prohlídka s ukázkou používání pravěkých kamenných nástrojů. Provede Mgr. Petr Neruda, Ph.D. z Ústavu Anthropos.
Ústav Antrhopos spravuje jako jediné oddělení MZM soubor nálezů z období lovců mamutů, který je zapsán jako národní kulturní památka. Dva předměty z tohoto souboru budou nyní zcela výjimečně a za mimořádných bezpečnostních opatření vystaveny v originálech. Půjde o rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, chef d´oeuvre umění doby lovců mamutů před 30 tisíci lety.
„Tehdejší výtvarné projevy se totiž dělily do dvou velkých žánrů, a to abstraktních rytin a figurálních plastik. Figurální rytiny jsou zcela ojedinělé a tato vznikla možná pod vlivem drog“, uvádí Martin Oliva, vedoucí Ústavu Anthropos a kurátor sbírky. Nerealisticky triangulární hlava připomínala starším badatelům spíš sukénku, a proto rytinu vyobrazovali vzhůru nohama. „Pravý prs nese řadu ran, jakoby úderů, podobné zásahy nesou i břicha venuší. Někdy jsou zásahy tak markantní, že jsou sošky i přeražené. Je otázka, zda také známá Věstonická venuše neměla být zničena v ohništi – spolu s ní se tam totiž našly stovky pazourkových nástrojů a čepelí, zničených žárem“, doplňuje Oliva.
Druhým vystavovaným exponátem je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, „soška šamana“ (staří asi 27 tisíc let). Mužská plastika je součástí hrobu „Brno 2“, objeveného v roce 1891 na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice. Pohřbený muž trpěl kostižerem a jeho milodary připomínaly výbavu pozdějších sibiřských šamanů. Podobné figurky sloužily např. jako dočasný příbytek duše člověka.
„Tato soška je vzácná i tím, že se jedná o zobrazení mužské postavy, které se tehdy jinak nezpodobňovaly. Navíc se žádná lidská figurka ze starší doby kamenné nenašla v hrobě, znamená to tedy, že tato musela mít zcela zvláštní a od tzv. venuší odlišnou funkci“, říká Oliva
K těmto unikátům bude jako zajímavost připojena vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky - tsantsa. Vysušená lidská hlava s vyjmutou lebkou je typickým výrobkem jihoamerických pralesních indiánů. Ořezy z hlav bývaly sušeny nad ohněm a macerovány bylinami, způsobujícími smršťování tkání. „Podle představ Jívarů v nich sídlily duše zabitých nepřátel, které musely být usmířeny složitými obřady s tancem, kvílením a máčením hlav v magickém roztoku. Aby duše bojovníků nemohly uniknout, byly mrtvým obětem rituálně zašity oči a ústa. Teprve potom přinášelo nošení těchto fetišů bojovníkům štěstí“, objasňuje Petr Kostrhun, vedoucí Centra slovanské archeologie. Tsantsy se staly oblíbenou sběratelskou kuriotizou, a proto se napodobovaly vyuzenými hlavičkami opic. Vystavovaná tsantsa je však pravá, do sbírek MZM se dostala nákupem ze soukromé sbírky v 80. letech 20. století.
Vstup do uvedených výstav po dobu programu pro seniory je volný.
Turistickélisty.cz informovala Eva Pánková,PR, Moravské zemské muzeum.
Na 14 hodinu je v Dietrichsteinském paláci, Zelný trh 8, Brno, připravena ve výstavě k 200. výročí založení MZM, která představuje Ústav Anthropos prostřednictvím zcela unikátních originálů z období paleolitu, komentovaná prohlídka s ukázkou používání pravěkých kamenných nástrojů. Provede Mgr. Petr Neruda, Ph.D. z Ústavu Anthropos.
Ústav Antrhopos spravuje jako jediné oddělení MZM soubor nálezů z období lovců mamutů, který je zapsán jako národní kulturní památka. Dva předměty z tohoto souboru budou nyní zcela výjimečně a za mimořádných bezpečnostních opatření vystaveny v originálech. Půjde o rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, chef d´oeuvre umění doby lovců mamutů před 30 tisíci lety.
Den seniorů v roce 2015
„Tehdejší výtvarné projevy se totiž dělily do dvou velkých žánrů, a to abstraktních rytin a figurálních plastik. Figurální rytiny jsou zcela ojedinělé a tato vznikla možná pod vlivem drog“, uvádí Martin Oliva, vedoucí Ústavu Anthropos a kurátor sbírky. Nerealisticky triangulární hlava připomínala starším badatelům spíš sukénku, a proto rytinu vyobrazovali vzhůru nohama. „Pravý prs nese řadu ran, jakoby úderů, podobné zásahy nesou i břicha venuší. Někdy jsou zásahy tak markantní, že jsou sošky i přeražené. Je otázka, zda také známá Věstonická venuše neměla být zničena v ohništi – spolu s ní se tam totiž našly stovky pazourkových nástrojů a čepelí, zničených žárem“, doplňuje Oliva.
Druhým vystavovaným exponátem je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, „soška šamana“ (staří asi 27 tisíc let). Mužská plastika je součástí hrobu „Brno 2“, objeveného v roce 1891 na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice. Pohřbený muž trpěl kostižerem a jeho milodary připomínaly výbavu pozdějších sibiřských šamanů. Podobné figurky sloužily např. jako dočasný příbytek duše člověka.
„Tato soška je vzácná i tím, že se jedná o zobrazení mužské postavy, které se tehdy jinak nezpodobňovaly. Navíc se žádná lidská figurka ze starší doby kamenné nenašla v hrobě, znamená to tedy, že tato musela mít zcela zvláštní a od tzv. venuší odlišnou funkci“, říká Oliva
K těmto unikátům bude jako zajímavost připojena vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky - tsantsa. Vysušená lidská hlava s vyjmutou lebkou je typickým výrobkem jihoamerických pralesních indiánů. Ořezy z hlav bývaly sušeny nad ohněm a macerovány bylinami, způsobujícími smršťování tkání. „Podle představ Jívarů v nich sídlily duše zabitých nepřátel, které musely být usmířeny složitými obřady s tancem, kvílením a máčením hlav v magickém roztoku. Aby duše bojovníků nemohly uniknout, byly mrtvým obětem rituálně zašity oči a ústa. Teprve potom přinášelo nošení těchto fetišů bojovníkům štěstí“, objasňuje Petr Kostrhun, vedoucí Centra slovanské archeologie. Tsantsy se staly oblíbenou sběratelskou kuriotizou, a proto se napodobovaly vyuzenými hlavičkami opic. Vystavovaná tsantsa je však pravá, do sbírek MZM se dostala nákupem ze soukromé sbírky v 80. letech 20. století.
Vstup do uvedených výstav po dobu programu pro seniory je volný.
Turistickélisty.cz informovala Eva Pánková,PR, Moravské zemské muzeum.
(lh,turistickelisty.cz,foto Moravské zemské muzeum)
