Dvouvěžová dispozice zříceniny hrabu Házmburk neboli Klapý na vysokém kopci dominuje Českému Středohoří.Vrchol hory byl pravděpodobně osídlen ještě dříve, než se zde začalo s výstavbou hradu. Nejstarší nálezy se týkají pravěku, doby okolí 5. tisíciletí před naším letopočtem. Dalimilova kronika se zmiňuje o tom, že první sídlo si zde nechal vybudovat Léva a se svou družinou. Stejně se zmiňuje o původním Házmburku jako o hradišti Klapý kmene Lučanů , s kterým v 9. století bojoval legendární pražský kníže Hostivít.

Počátky založení hradu jsou zatím zahaleny temnotou, do psaných dějin vstupuje roku 1355 kdy ho český král Jan Lucemburský prodal Zbyňku Zajícovi z Valdeka, který jej dle části znaku svého erbu - zajíce ve skoku - nazval Háznburk ( německy Hasenburg). Zakladateli hradu byli nejspíše Lichtenburkové, i když zcela vyloučit nelze ani představu opíranou o některé formální analogie, že by mohl být již královským hradem z druhé poloviny 13. století.
V majetku pánů s Házmburka zůstal hrad po celou dobu středověku.

Patrně koncem 14. či začátkem 15. století bylo k němu přihrazeno městečko Podhradí s kostelem sv.Mikuláše.Význam Házmburka začal klesat od konce 15. století. Nejprve zaniklo ,městečko a hrad, ačkoliv byl v první polovině 16. století ještě udržován, se uvádí jako pustý k roku 1586.


Dispozice hradu je v podstatě dvoudílná. Dolnímu hradu dominuje Černá věž, původně opatřená ochozem na konzolách. Hornímu hradu vévodí čtverhraná Bílá věž, obklopená silnou obvodovou plášťovou hradbou, vymezující obdélný obrys se silně zaoblenými nárožími. K této hradbě přiléhaly tři palácové budovy, z nichž největší a zároveň nejstarší stála na jihu.K východní stěně přiléhá cisterna s nálevkovitým ústím,vyzděným z kvádrů.Jádro obíhal parkán a západně od něho se nacházela další, snad mladší část hradu, označovaná jako západní předhradí.

Mnoho nejasného zůstává i v poznání stavebního vývoje hradu.Základní otázkou je především současnost či následnost obou jeho částí a jejich datování , vyplývající z nejasností kolem osoby stavebníka. Poněkud jasněji je snad ve vývoji vnitřní zástavby horního hradu, kde lze za dílo Zbyňka Zajíce z Házmburka považovat jižní a patrně i severní palác a také zvýšení Bílé věže včetně dochovaného cimbuří.


Stavební vývoj hradu se v podstatě uzavřel před husitskými válkami. Za pustý se Házmburk označuje od roku 1586. V roce 1594 byl majitelům zkonfiskován. Následně se stal do roku 1602 majetkem krále, do doživotního užívání ho získal synovec bývalého polského krále Štěpána Báthoryho, vévoda sedmihradský. V roce 1613 přešel hrad a celé panství do vlastnictví Šternberků. V té době byl již opuštěný. V roce 1676 se stali majiteli Dietrichštejnové a od roku 1858 ho vlastnili jejich příbuzní Herbersteinové.

V novodobých dějinách se hrad Házmburk neobešel bez náročných rekonstrukcí.  Zakonzervovaly se zbytky zdiva a rovněž se zpřístupnil ochoz Bílé věže, odkud se vám naskytne nádherný  výhled na okolní krajinu. Od roku 1954 je hrad majetkem státu.

Podle Tomáše Durdíka - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů

(lh,turistické listy,foto archiv)