Zříceniny hradu Dražice se nacházejí na nepříliš výrazné ostrožně nad pravým břehem Jizery ve stejnojmenné obci nedaleko Benátek nad Jizerou. Hrad založil roku 1264 Řehník z Litovic, ale nákladné panské sídlo dokončil mnohem později biskup Jan IV.z Dražic, který využil k přestavbě avignonskou stavební huť mistra Viléma z Avignonu.
Za husitských válek byl hrad vypálen, ale škody nebyly příliš velké, protože nadále sloužil jako panské sídlo. Jeho funkci převzal ve dvacátých letech 16.století zámek v Benátkách nad Jizerou a Dražice postupně pustly, v roce 1599 se připomínají jako "zámek zpustlý".
Dispozice raně gotického hradu byla dvoudílná. Střední část zřícenin je pozůstatkem velkého paláce s přilehlou hranolovou věží, jenž patřil v lucemburském období mezi vrcholná díla světské architektury v Čechách. Palác nahradil původní jádro hradu ze 13.století, rozrostl se do výše tří pater a podkrovím a zabral značnou část plošiny obehnané hradbami. Ve druhém poschodí můžeme spatřit zvlášť pozoruhodné zbytky kamenného portálu kaple situované v někdejší věži a zbytky rozměrných oken s fragmenty kamenných lavic, okenních panelových výplní a kružeb. Jde o velmi vyspělou práci francouzské stavební huti.
Jako celek představoval hrad po přestavbě jana IV.z Dražic mimořádně výstavný a reprezentativní objekt. Dražice spolu s tvrzí v Litovicích, postavených pro biskupa toutéž hutí, zůstaly osamocenými stavbami a jejich architektonické detaily, českému prostředí zcela cizí, představují ve vývoji české gotické architektury zajímavou epizodu bez výraznější odezvy.
Podle : Kropáček Jiří, Severní Čechy
Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů
Půdorys hradu podle Dobroslavy Menclové
Za husitských válek byl hrad vypálen, ale škody nebyly příliš velké, protože nadále sloužil jako panské sídlo. Jeho funkci převzal ve dvacátých letech 16.století zámek v Benátkách nad Jizerou a Dražice postupně pustly, v roce 1599 se připomínají jako "zámek zpustlý".
Zbytky paláce
Dispozice raně gotického hradu byla dvoudílná. Střední část zřícenin je pozůstatkem velkého paláce s přilehlou hranolovou věží, jenž patřil v lucemburském období mezi vrcholná díla světské architektury v Čechách. Palác nahradil původní jádro hradu ze 13.století, rozrostl se do výše tří pater a podkrovím a zabral značnou část plošiny obehnané hradbami. Ve druhém poschodí můžeme spatřit zvlášť pozoruhodné zbytky kamenného portálu kaple situované v někdejší věži a zbytky rozměrných oken s fragmenty kamenných lavic, okenních panelových výplní a kružeb. Jde o velmi vyspělou práci francouzské stavební huti.
Zbytky okna a kamenných lavic
Jako celek představoval hrad po přestavbě jana IV.z Dražic mimořádně výstavný a reprezentativní objekt. Dražice spolu s tvrzí v Litovicích, postavených pro biskupa toutéž hutí, zůstaly osamocenými stavbami a jejich architektonické detaily, českému prostředí zcela cizí, představují ve vývoji české gotické architektury zajímavou epizodu bez výraznější odezvy.
Podle : Kropáček Jiří, Severní Čechy
Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
