Slovo epifanie - zjevení se dotýká vedle biblického, náboženského, nebo metafyzického významu i otázky vztahu člověka a přírody, vztahu myšlení a skutečnosti. Kudy vedou hranice posvátného a jak se posunuje zóna profánního? Z jakého prostoru, nebo z jaké matérie přichází to, co považujeme za zjevené? Koncepce výstavy vychází z názoru, že prožitek zjevení, nebo vtělení může podmiňovat nejen náš pohled na transcendenci, ale i vědomí sounáležitosti, empatie s ostatními lidmi, krajinou, nebo se zvířaty. Formuje i pocit odpovědnosti za okolní svět, jehož jsme součástí a jenž rostoucí mírou přizpůsobujeme ke svému obrazu. Jaký je to vlastně obraz a jakým způsobem lze překonat model technokratického přístupu k „životnímu prostředí“, považovanému se samozřejmostí za nevyčerpatelný zdroj planetárního lidstva?
Kritiku „odkouzlení“, odcizení člověka a přírody nalezneme v mnoha oblastech přírodních a humanitních věd, v náboženství, filosofii, ekonomii a v neposlední řadě i v některých směrech současné literatury a výtvarného umění. Mnohá kritická díla poukazují na symptomy ohrožení našeho světa, nebo přímo na systém partikulárních, ekonomických i politických zájmů, umožňující mocenským a ekonomickým elitám přístup k nepředstavitelného bohatství, ale odsuzující „zbytek“ biosféry a budoucí generace do pozice oběti, k životu „na pomezí” přežití.
Výstavní projekt «Na pomezí samoty» navazuje na zmíněný vyhrocený dialog. Série výstav a doprovodných programů nastiňuje vztahy a hlubokou provázanost mezi kulturní, ekonomickou, politickou a etickou problematikou tíživých environmentálních otázek dneška. Projekt byl zahájen třemi expedicemi do ekologicky ohrožených nebo postižených oblastí Evropy a pokračoval v podobě výstav, setkání, diskuzí, dílen a symposií. Česká expedice «Do hlubin lignitových mračen» proběhla na Mostecku v roce 2015 a její účastníci studovali morfologii a dějiny podkrušnohorské oblasti, přetvořené průmyslovou exploatací do hloubky několika stovek metrů a do výšky několika kilometrů. Jedovatá plocha hrozivého «Černého trojúhleníku» rozkládající se mezi Sokolovem, Litvínovem, Kamenicí, Lipskem a Katovicemi se sice od roku 1989 rozostřila, vegetace se vrací rychle do krajiny, ale znečištění, které se zdálo být před několika desetiletími omezeno na ohrožené lokality, se dnes stalo pro lidstvo globálním ohrožením.
![]()
Výstava představuje několik děl vzniklých v průběhu projektu - videa Elvara Már Kjartansona, Pavla Mrkuse, Martina Zeta, Vladimíra Turnera či Julie Martin a kinetickou instalaci Roberta Vlasáka. Rozšířený tvar posunuje výstavu do místních i globálních souvislostí prostřednictvím výběru děl několika zahraničních umělců, jejichž přístupy rezonují s tématem: Steina Vasulka (IS) s audiovizuální instalací „Orka“, Layla Curtis a její online a fotografická práce „Antipodes“, nebo probíhající projekt Paula Chayneho (UK) - „Exit from the Lizard Land“ a nová videoinstalace Michala Kindernaye. Tato díla jsou obohacena kontextuálními exponáty a artefakty jako je fragment fotografického cyklu o podkrušnohorské krajině Josefa Koudelky (Černý trojúhelník, 1990-1994) či psychoscénografická intervence v podobě hydrobiologické laboratoře z dílny autorského kolektivu Jedinečného svatopěstitelského Družstva a Generálního Štábu Ducha (GŠD), přenesené z patafyzického útvaru Universálního PSYchiatrického CHrámu 316a (UPSYCH) v Kuřivodech. Výstava nastiňuje příčné souvislosti mezi sociálními, psychologickými, mytopoetickými, ekonomickými a kulturními slojemi konkrétních krajin. Ty jsou při vědomí důsledků globalizace propojovány z perspektivy oblastí jako jsou geologie, etologie, meteorologie nebo energetika i v rezonanci skrytých podložích krajinné démonologie 21. století.
Layla Curtis, Paul Chaney, JSD (Jedinečné svatopěstitelské družstvo), Michal Kindernay, Elvar Már Kjartansson, Josef Koudelka, Julia Martin, Pavel Mrkus, Vladimír Turner, Steina Vasulka, Robert Vlasák, Martin Zet
Kurátoři výstavy jsou Dagmar Šubrtová, Miloš Vojtěchovský. Výstava se koná od 8.září do 21. října 2016.
Turistickélisty.cz informoval Tomáš Petermann, Dům umění Ústí nad Labem.
Kritiku „odkouzlení“, odcizení člověka a přírody nalezneme v mnoha oblastech přírodních a humanitních věd, v náboženství, filosofii, ekonomii a v neposlední řadě i v některých směrech současné literatury a výtvarného umění. Mnohá kritická díla poukazují na symptomy ohrožení našeho světa, nebo přímo na systém partikulárních, ekonomických i politických zájmů, umožňující mocenským a ekonomickým elitám přístup k nepředstavitelného bohatství, ale odsuzující „zbytek“ biosféry a budoucí generace do pozice oběti, k životu „na pomezí” přežití.
Výstavní projekt «Na pomezí samoty» navazuje na zmíněný vyhrocený dialog. Série výstav a doprovodných programů nastiňuje vztahy a hlubokou provázanost mezi kulturní, ekonomickou, politickou a etickou problematikou tíživých environmentálních otázek dneška. Projekt byl zahájen třemi expedicemi do ekologicky ohrožených nebo postižených oblastí Evropy a pokračoval v podobě výstav, setkání, diskuzí, dílen a symposií. Česká expedice «Do hlubin lignitových mračen» proběhla na Mostecku v roce 2015 a její účastníci studovali morfologii a dějiny podkrušnohorské oblasti, přetvořené průmyslovou exploatací do hloubky několika stovek metrů a do výšky několika kilometrů. Jedovatá plocha hrozivého «Černého trojúhleníku» rozkládající se mezi Sokolovem, Litvínovem, Kamenicí, Lipskem a Katovicemi se sice od roku 1989 rozostřila, vegetace se vrací rychle do krajiny, ale znečištění, které se zdálo být před několika desetiletími omezeno na ohrožené lokality, se dnes stalo pro lidstvo globálním ohrožením.
Z díla Josefa Koudelky
Výstava představuje několik děl vzniklých v průběhu projektu - videa Elvara Már Kjartansona, Pavla Mrkuse, Martina Zeta, Vladimíra Turnera či Julie Martin a kinetickou instalaci Roberta Vlasáka. Rozšířený tvar posunuje výstavu do místních i globálních souvislostí prostřednictvím výběru děl několika zahraničních umělců, jejichž přístupy rezonují s tématem: Steina Vasulka (IS) s audiovizuální instalací „Orka“, Layla Curtis a její online a fotografická práce „Antipodes“, nebo probíhající projekt Paula Chayneho (UK) - „Exit from the Lizard Land“ a nová videoinstalace Michala Kindernaye. Tato díla jsou obohacena kontextuálními exponáty a artefakty jako je fragment fotografického cyklu o podkrušnohorské krajině Josefa Koudelky (Černý trojúhelník, 1990-1994) či psychoscénografická intervence v podobě hydrobiologické laboratoře z dílny autorského kolektivu Jedinečného svatopěstitelského Družstva a Generálního Štábu Ducha (GŠD), přenesené z patafyzického útvaru Universálního PSYchiatrického CHrámu 316a (UPSYCH) v Kuřivodech. Výstava nastiňuje příčné souvislosti mezi sociálními, psychologickými, mytopoetickými, ekonomickými a kulturními slojemi konkrétních krajin. Ty jsou při vědomí důsledků globalizace propojovány z perspektivy oblastí jako jsou geologie, etologie, meteorologie nebo energetika i v rezonanci skrytých podložích krajinné démonologie 21. století.
Layla Curtis, Paul Chaney, JSD (Jedinečné svatopěstitelské družstvo), Michal Kindernay, Elvar Már Kjartansson, Josef Koudelka, Julia Martin, Pavel Mrkus, Vladimír Turner, Steina Vasulka, Robert Vlasák, Martin Zet
Kurátoři výstavy jsou Dagmar Šubrtová, Miloš Vojtěchovský. Výstava se koná od 8.září do 21. října 2016.
Turistickélisty.cz informoval Tomáš Petermann, Dům umění Ústí nad Labem.
(lh,turistickelisty.cz,foto Dům umění Ústí nad Labem)
