Brána byla přestavěna ve 14.století a v 15.století došlo k jejímu navýšení či novostavbě horní části. Vnitřní bána byla doplněna předbraním, v čele brány byl pravběpodobně barbakán, který byl vybudován ve čtyřicátých letech 15.století, zbořen byl v roce 1837. Vniřní věž zachránilo před podobným osudem její využití jako sýpky. Archeologickým výzkumem byly doloženy pozůstatky čelní zbořené brány včetně zbytků starších mostních konstrukcí.
Věž brány je pětipodlažní stavbou s podvěžím a čtyřmi patry. Průjezd brány je valeně zaklenutý, mimo dvojici hlavních gotických portálů jsou s boku portály branky pro pěší, která tvoří boční přístavbu věže. Přístup do prvního patra věže vedl původně s hradního ochozu, později ze sousední sýpky do západní zdi. Věž byla původně kryta valbovou střechou, dnes jen nízkou jehlancovou střechou. Mohutný barbakán pětibokého tvaru měl podle archeologických výzkumů jednotlivých zdí 15 m.
Prachatická brána neboli Dolní či Výchobní se nalézá na jihovýchodní straně v dnešní Prácheňské ulici. Gotická brána byla postavena ve 13.století, před ní se v úrovni parkánové linie nacházela vnější brána zbořená 1837-61. Brána se dochovala jen v přízemní výšce včetně hrotitých portálů, nebyla zaklenuta a první patro neslo trámový strop.
Fortna neboli Branka se nalézá na jižní straně města směrem k řece Otavě mezi Podbranskou a Nábřežní ulicí. Byla postavena již ve druhé polovině 13.století a určena pro zásobování města vodou. Před ní byla později vystavena vnější branka ve vzdáleností 11 m, která byla zbořena 1837. Původní fortna byla malá věžovitá stavba, dnešní pozůstatek fortny je půlkruhově klenutý průchod hradební zdí o šířce zdiva dva metry.
Ve Velvarech se z městských bran a branek dochovala jen Pražská brána a fortna
Podle : Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku