Zřícenina gotického hradu Chřenovice ze 13. století se nachází u řeky Sázavy nedaleko městečka Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Hrad byl postaven v letech 1289–1318 a jeho zakladatelem byl zřejmě Léva z Janovic.
Na hradě poté sídlil rytířský rod z Chřenovic, jehož nejznámějším představitelem byl Milota z Chřenovic, který byl zvolen v roce 1421 na čáslavském husitském sněmu do zemské vlády. Z dalších majitelů je znám kutnohorský měšťan Kunrát Náz, jenž hrad koupil roku 1474. Posledními majiteli Chřenovic se stali pánové z Říčan, kteří hrad připojili k ledečskému panství. Hrad zpustl v 16.století. Zbytky hradu byly zplanýrovány při novodobé úpravě na taneční parket.
Dispozice hradu byla zhruba trojúhelná. Na šíjové straně ho opevňoval zdvojený příkop. V čele hradu stojí okrouhlý, do obvodové hradby vevázaný bergfrit. V hradbě, která byla opatřena cimbuřím se stříškami ukončenými zuby, se u paty věže nacházela vstupní brána. V dalším stavebním vývoji došlo k přeložení vstupu k severovýchodní straně, kde byl hrad zajištěn parkánem. Palác, na vnější straně patrně opatřený čtverhranou věžicí, se nacházel ve východním nároží.
Nad skalce pod hradem stála čtverhraná předsunutá bašta, pravděpodobně pozdně gotická. První fáze hradu patřila bergfritovému typu, k další pozdně gotické přestavbě došlo v polovině 15.století.
Na nádvoří byly nalezeny podkovy, hroty šípů, perla velikosti lískového ořechu, nádoba s pražskými groši.
Bergfrit
Na hradě poté sídlil rytířský rod z Chřenovic, jehož nejznámějším představitelem byl Milota z Chřenovic, který byl zvolen v roce 1421 na čáslavském husitském sněmu do zemské vlády. Z dalších majitelů je znám kutnohorský měšťan Kunrát Náz, jenž hrad koupil roku 1474. Posledními majiteli Chřenovic se stali pánové z Říčan, kteří hrad připojili k ledečskému panství. Hrad zpustl v 16.století. Zbytky hradu byly zplanýrovány při novodobé úpravě na taneční parket.
Půdorys hradu podle Dobroslavy Menclové
Dispozice hradu byla zhruba trojúhelná. Na šíjové straně ho opevňoval zdvojený příkop. V čele hradu stojí okrouhlý, do obvodové hradby vevázaný bergfrit. V hradbě, která byla opatřena cimbuřím se stříškami ukončenými zuby, se u paty věže nacházela vstupní brána. V dalším stavebním vývoji došlo k přeložení vstupu k severovýchodní straně, kde byl hrad zajištěn parkánem. Palác, na vnější straně patrně opatřený čtverhranou věžicí, se nacházel ve východním nároží.
Zřícenina v 19.století
Nad skalce pod hradem stála čtverhraná předsunutá bašta, pravděpodobně pozdně gotická. První fáze hradu patřila bergfritovému typu, k další pozdně gotické přestavbě došlo v polovině 15.století.
Bašta podle Augusta Sedláčka
Na nádvoří byly nalezeny podkovy, hroty šípů, perla velikosti lískového ořechu, nádoba s pražskými groši.
Hrad Dobronice využívali jezuité jako letní rezidenci
Podle : Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů
Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, východní Čechy
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
