Hrad Michalovice byl sídlem slavného válečníka Jana z Michalovic

Michalovice jsou zřícenina hradu nad řekou Jizerou 3 km severozápadně od města Mladá Boleslav. Hrad byl založen v poslední čtvrtině 13. století rodem Markvarticů na strmé trojúhelníkové ostrožně.

Pozůstatek paláce

Páni z Michalovic se v dobových listinách objevují poprvé v roce 1281 a jedná se o rod velmi významný. První známý člen rodu je Jan z Michalovic, zdatný a slavný válečník po rytířských turnajích, opěvovaný v oslavné básni Ulricha z Freiberga. Zúčastnil se mnoha rytířských turnajů na českém území, ale i v Porýní a ve Francii.

Zřícenina hradního jádra Michalovic

Janovi potomci byli převážně vždy na straně panovníka a všichni patřili mezi předáky české šlechty. V roce 1468 vymřel rod pánů z Michalovic po meči a to v osobě Jindřicha Kruhlaty z Michalovic v bitvě u Turnova. Po roce 1468 byl hrad připojen k Mladé Boleslavi, přestal být udržován a v 16.století byl již pustý.

Půdorys hradu podle Dobroslavy Menclové

Dispozice hradu byla dvojdílná. Předhradí Michalovic bylo čtverhranné a chránil ho příkop. Zástavbu neznáme, pouze v jihozápadním nároží se dochoval malý fragment zdiva. Přístupová cesta do hradního jádra překonala druhý příkop, prošla úzkým parkánem a vstoupila na hradní nádvoří. V severozápadním nároží vystupovala z jádra drobná, čtverhranná věžička,zřejmě studniční věž. Dominantou hradu je dochovaná věž zvaná Putna, za kterou stál palác na půdorysu písmene L, v jehož jižní stěně se dochovaly pozůstatky dvou prevétů. Zadní a obě boční strany jádra obíhal široký parkán.

Věž Putna

Věž Putna měla původně dva vstupy. Jeden vedl do prvního patra, odkud bylo možné otvorem v podlaze vstoupit do přízemí. Druhý vstup vedl do druhého patra, odkud vedlo schodiště v síle zdi do třetího patra. Místnosti v prvním a druhém patře byly zaklenuté kupolí. Náklon věže je způsoben podkopáním v 19. století. Věž se potom roztrhla a naklonila.

Dražice postavili francouzští mistři z Avignonu


Michalovice představují hrad bergfritového typu. Bohatší podoba paláce a vnejší opevnění hradního jádra dokládají rozvíjení základního schématu významným stavebníkem.

Podle : Durdík Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)