Hrdá silueta hradu Střekova na výrazné strmé skále vypínající se nad pravým břehem Labe, dnes v Ústí nad Labem, inspirovala mnoho romantických umělců. Hrad střežící kromě jiného i vybírání celních poplatků a bezpečnost říční plavby vybudoval z pověření krále Jana Lucemburského Pešík s Veitmile, jemuž ho král v roce 1319 udělil v léno. Podobně jako na jiných hradech si král Jan Lucemburský zajistil důležitou mocenskou oporu, aniž by byl stavebníkem.
Půdorys hradu Střekova podle T.Durdíka
Protáhlé pětiúhelníkové jádro hradu na vysoké skále vycházelo z bergfritového schématu, který však byl výrazně obohacen. V nároží čela oproti bergfritu stávala menší věž či věžice, středy delších stran zajistily polookrouhlé bašty a do aktivní obrany se zapojily i vysunuté části obdélného paláce. Tento progresivní obranný systém je nejspíše ohlasem francouzského kastelu, neprogresivnějšího evropského typu hradní architektury, který byl do Čech importován již ve 13.století. Užití prvků aktivní obrany na Střekově je ovšem značně kuriózní, neboť vzhledem k vysokým skalám nemohl být tento způsob obrany příliš funkční.
Před hradním jádrem leželo předhradí, přístupné věžovitou bránou, a na vrcholu skály za jádrem vzniklo mohutné předsunuté opevnění. Na přelomu 15.a 16.století podobu hradu výrazně proměnila pozdně gotická přestavba, provedená sasky školenými mistry. Dotkla se všech částí hradu, v této podobě zřejmě rozšířeného o spodní předhradí. V horním předhradí vznikla budova s velkým sálem. Nejvýraznější změny však proběhly v hradním jádře. Na místě malé věže proti bergfritu vyrostl věžovitý palác a k bočním hradbám se přistavěla nová křídla. Jedna z polookrouhlých bašt byla využita jako hradní kaple. Změněnému vkusu byl přizpůsoben i starý palác.
Pohled na hradní jádro s bergfritem
Další úpravy budov proběhly v renesanci. V bojích za třicetileté války byl hrad několikrát dobyt a vypálen. Poté už nebyl obnoven a změnil se ve zříceninu. Vojenského využití se mu dostalo ještě v sedmileté válce, kdy zde rakouská vojska v roce 1757 obléhala pruskou posádku. V roce 1830 byla zřízena na Střekově restaurace a proběhly mutné zabezpečovací práce.
Na vysokém čedičovém suku stojí hrad Kamýk
Podle : Durdík Tomáš, hrady severních Čech
C.R.Croll, Střekov v roce 1845
Protáhlé pětiúhelníkové jádro hradu na vysoké skále vycházelo z bergfritového schématu, který však byl výrazně obohacen. V nároží čela oproti bergfritu stávala menší věž či věžice, středy delších stran zajistily polookrouhlé bašty a do aktivní obrany se zapojily i vysunuté části obdélného paláce. Tento progresivní obranný systém je nejspíše ohlasem francouzského kastelu, neprogresivnějšího evropského typu hradní architektury, který byl do Čech importován již ve 13.století. Užití prvků aktivní obrany na Střekově je ovšem značně kuriózní, neboť vzhledem k vysokým skalám nemohl být tento způsob obrany příliš funkční.
Vstupní brána
Před hradním jádrem leželo předhradí, přístupné věžovitou bránou, a na vrcholu skály za jádrem vzniklo mohutné předsunuté opevnění. Na přelomu 15.a 16.století podobu hradu výrazně proměnila pozdně gotická přestavba, provedená sasky školenými mistry. Dotkla se všech částí hradu, v této podobě zřejmě rozšířeného o spodní předhradí. V horním předhradí vznikla budova s velkým sálem. Nejvýraznější změny však proběhly v hradním jádře. Na místě malé věže proti bergfritu vyrostl věžovitý palác a k bočním hradbám se přistavěla nová křídla. Jedna z polookrouhlých bašt byla využita jako hradní kaple. Změněnému vkusu byl přizpůsoben i starý palác.
Další úpravy budov proběhly v renesanci. V bojích za třicetileté války byl hrad několikrát dobyt a vypálen. Poté už nebyl obnoven a změnil se ve zříceninu. Vojenského využití se mu dostalo ještě v sedmileté válce, kdy zde rakouská vojska v roce 1757 obléhala pruskou posádku. V roce 1830 byla zřízena na Střekově restaurace a proběhly mutné zabezpečovací práce.
Na vysokém čedičovém suku stojí hrad Kamýk
Podle : Durdík Tomáš, hrady severních Čech
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
