Roku 1449 koupil hrad Vilém z Illburka a od něj jej zanedlouho získali Fictumové. Právě oni provedli na počátku 16. století rozsáhlou přestavbu již nevyhovujícího a nepohodlného hradu. Někdy kolem roku 1550 byl téměř celý hrad zničen požárem a zřejmě již nebyl jako sídlo majitelů panství nikdy obnoven. Jako pustý je poprvé popisován na počátku 17. století.
První fázi hradu tvořil jednodílný lichoběžný areál chráněný obvodovou hradbou se třemi hranolovými dovnitř otevřenými baštami a zajímavě zataženou branou se stěžejkovým padacím mostem. Na nejvyšším místě v severozápadní části stávala mohutná obytná věž – donjon, se třemi úzkými temnými komorami ve dvou spodních podlažích a plochostropými patry.
Tato věž byla za pánů z Fictumu doplněna třemi přístavky, které značně zvýšily její obytnou plochu, a zároveň její funkci doplnil i nový trojprostorový palác, postavený ve východní části nádvoří. Při obvodové hradbě na protější straně byla postavena podélná hospodářská budova a opevnění hradu doplnila pravděpodobně pouze hradba vysunutá podél přístupové cesty se dvěma zřejmě kulisovými branami.
Velmi typický výběr místa hradu na vysokém izolovaném vrchu dobře ilustruje zkušenosti s rozvojem dělostřelectva za husitských válek a i v jeho opevnění se již objevují pokusy o zajištění dělostřelecké obrany ve formě hranolových bašt. Nejzajímavější je však důmyslné nálevkovité zatažení vstupní brány, umožňující účinné vějířovité postřelování celého citlivého vstupního prostoru.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů