Hrad v Soběslavi se nachází v nároží stejnojmenného města. V písemných pramenech se hrad v rožmberském poddaném městě Soběslavi poprvé připomíná v roce 1385. Důležitou roli sehrál hrad za panské vzpoury proti Václavovi IV., kdy zde v roce 1394 zajatý panovník krátce pobýval a následujícího roku zde probíhala důležitá jednání.


Za husitských válek město velmi utrpělo, vypálen byl nejspíše i hrad, který zřejmě odolal některým pokusům o dobytí. Opevňován byl i v poděbradské době, ale koncem století se nacházel ve špatném stavu. Od poloviny 16.století jeho význam zřetelně upadal. Dle závěti Petra Voka byla v hradním areálu na počátku druhého desetiletí 17.století zřízena škola, po třicetileté válce upravená na sýpku. Následně si město tuto část hradu upravilo na obecní sladovnu a hradní palác se stal pivovarem, činným do roku 1951.


Hrad mírně lichoběžníkového půdorysu zaujal severozápadní nároží města. Plynule na něj navazovaly městské hradby, do nichž byl dodatečně vložen. Ve vlastním rohu se vypíná tříčtvrtěokrouhlá věž s plochou zadní stranou, která mohla vzniknout až při přestavbě v 60.letech 15.století. Některé její interiéry byly součástí obytného provozu hradu. K severní hradbě se vedle ní připojil rozměrný obdélný palác. Šlo o podsklepenou patrovou stavbu, která v suterénu a v přízemí měla čtaři místnosti. Suterén byl zaklenut valenými klenbami. Přízemí i patro byly plochostropé, přičemž v patře býval velký sál, přístupný portálem v nádvorní stěně z pavlače, a menší komnata.  Dochované architektonické články umožňují klást vznik paláce do poslední třetiny 14.století.


Další součást hradu se patrně skrývá v mnohokrát přestavovaném objektu renesační školy u západní hradby. Ostatní zástavba ani opevnění proti městu se nezachovaly. Hrad byl na vnější straně obehnán městským parkánem.


Hrad v Soběslavi je naším nejlépe známým šlechtickým hradem v poddanském městě ze 14.století.