Hrad Žerotín byl založen pány erbu orlice před polovinou 13. století. Žerotín patří k nejstarším šlechtickým hradům bergfritového typu v Čechách. Poprvé se v písemných pramenech objevuje už v roce 1250, kdy se podle něj píše šlechtic Ratibor. Vlastislavici, k nimž Ratibor patřil, získali v roce 1239 Panenský Týnec. Mezi těmito dvěma roky byl zřejmě v sousedství Týnce postaven hrad Žerotín, podle něhož se rod jeho stavitelů psal až do svého vymření v polovině 15. století.


Jméno hradu a obce Žerotína se v nejstarších pramenech uvádí jako Žirotín. Do roku 1400 se oba termíny uvádějí střídavě. Od konce 16. století převládl název Žerotín.
Ačkoliv o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení mezi roky 1250–1290, do doby Habarta ze Žerotína, otce Plichty ze Žerotína, známého z Dalimilovy kroniky.  Habartovi synové Jaroslav a Plichta bojovali po boku řádu německých rytířů v Prusku a Plichta ještě s Janem Lucemburským v r. 1322 v bitvě u Mühldorfu, kde padl. Plichta, Jaroslav a Habart založili před r. 1321 v Panenském Týnci klášter klarisek.


Jejich potomci drželi hrad Žerotín s městečkem Panenským Týncem až do roku 1462. Ve válkách husitských drželi polovinu Žerotína Házmburkové, z nichž Jan se stal v době poděbradské majitelem celého hradu. Na počátku 16. století držel hrad Čeněk Míčan z Klinštejna, po něm Petr Chotek z Vojnína. Sňatkem jej získal Jindřich Brozanský z Vřesovic, od něhož jej roku 1583 koupili bratři Jindřich a Bedřich Doupovcové z Doupova. Bedřichův syn Vilém Vojtěch se zúčastnil stavovského povstání 1618 až 1620 a hrad mu byl konfiskován. V roce 1623 je koupil hrabě Jan Zdeněk Vratislav z Mitrovic. Poněvadž hrad ležel při zemské silnici, velmi utrpěl v roce 1639, kdy Švédové demolovali hrad v Žerotíně a zničili i klášter v Panenském Týnci.

Chrám v Panenském Týnci stojí na silné pozitivní zóně

V roce 1673 koupil Žerotín s příslušenstvím Ferdinand Popel z Lobkovic, byl hrad ve špatném stavu a  nebyl už obyvatelný. V roce 1678 koupil starý hrad Gundakar z Ditrichštejna a připojil jej i s dvorem k panství budyňskému. Část hradních staveb postupně rozebrali místní obyvatelé, část se zřítila sama.

Dnes se z hradu Žerotína zachoval jen kus zdiva, asi z hradního paláce, trčící z rozvalin nad vsí jako komín. Na zbytcích omítky se ještě rýsuje psaníčkové sgrafito z druhé poloviny 16. století. To může být dokladem, že buď Jindřich Brozanský z Vřesovic anebo Doupovcové dali v druhé polovině 16. století původní hrad přestavět. U zřícenin hradu jsou dosud znatelné příkopy a areál hradních staveb.


Jednodílný hrad okrouhlého půdorysu zajišťovalo mohutné zemní opevnění tvořené dvojicí valů a příkopů. Tato alternativa vyplynula z nepříliš dominantní polohy lokality. Ve vnitřní ploše, opevněné hradbou, se nacházel obdélný palác a bergfrit. Z paláce se dochovaly dva poměrně vysoké střepy zdiva a podstatná část suterénu. Stopy bergfritu v podobě reliéfních reliktů se nacházejí napravo od vstupu do vnitřní plochy hradu. Severní relikt je vysoký 6,5 metru, síla zdi činí 1,8 metru. Vnější severní nároží je pokryté původní renesanční omítkou. Jižní relikt má stejnou výšku jako severní, zdivo je o 20 centimetrů užší. Zbytky psaníčkového sgrafita na omítce jsou patrné jen sporadicky. Palác byl v celé délce podsklepený. Novodobým vchodem z 19. století je dnes přístupná jeho střední a severní část. Většina sklepa je sklenuta valenou klenbou z doby úpravy hradu v 16. století.

Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
            Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy