V roce 1528 se stal hrad majetkem Vartenberků, kteří ho přestavěli v druhé polovině 16.století na renesační zámek. Za třicetileté války získali Zvířetice Valdštejnové, kteří zámek ve druhé polovině 17.století přestavěli a za nichž v roce 1653 přestal být sídlem vrchnosti a sloužil dále jako úřad a byty. Zámek poškodil požár v roce 1693, po něm byl ještě opraven, ale osudným se mu stal požár v roce 1720, po kterém se rychle proměnil ve zříceninu.
Dispozice hradu byla dvojdílná, v předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže.
Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance.
Zvířetice představují velmi zajímavou dispozici, v níž se v prvé polovině 14.století protnulo někpolik vývojových trendů. Hlavní podíl náleží rozvíjené bergfritového typu a jeho obohacení dalšími věžemi.
Hrad Michalovice byl sídlem slavného válečníka Jana z Michalovic
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů