Zimní sezóna na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově začíná právě tento víkend. Adventní období bude ve znamení provoněných a nazdobených hradů a zámků, vánočních trhů, koncertů a také oživených prohlídek.
V neděli si na adventním věnci zapálíme první svíčku, měla by být fialová. Na věnci jsou svíce čtyři, z nichž tři podle liturgických barev fialové, jako barva půstu a jedna růžová, ta se zapaluje třetí adventní neděli, která patří mamince Ježíška – Marii, přípravám na narození děťátka a je obdobím radosti a očekávání. Adventní věnce si jako dekorace získaly oblibu zhruba v polovině 19. století a to i na šlechtických sídlech.
Slovo advent je odvozeno z latinského slova adventus (příchod) a pro křesťanství je toto období časem vyčkávání na příchod Ježíše Krista. Pro řadu z nás je to také období úklidu, nejinak je tomu na hradech a zámcích, kde se v tuto chvíli smýčí, gruntuje, leští nábytek, ale také se již zdobí stromečky, peče cukroví, aby bylo vše nachystáno na víkend, kdy po krátké pauze kasteláni opět zvou na prohlídky.
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se tato tradice zrodila. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku také zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami. První zmínka o rozsvícení stromku v Čechách se váže k roku 1860. Rožnutí lojových svíček se odehrálo v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici v Praze.
Zdobení venkovních vánočních stromů je naopak spjato se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. V zimě roku 1919 se stal svědkem nalezení opuštěného prokřehlého děvčátka. Sedmnáctiměsíční děvčátko, pojmenované Liduška, bylo zachráněno a na paměť této události dal popud k vztyčení tzv. stromu republiky na náměstí Svobody v Brně (1924), kde byla zároveň uspořádána charitativní sbírka na pomoc opuštěným dětem.
Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý večer nehodovala nijak okázale, neboť se přísně dodržoval půst, aby lidé mohli podle tradice večer spatřit zlaté prasátko. V menu šlechtických rodin pro období vánočních svátků se dočítáme třeba o předkrmu v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem. V českém prostředí recept na dnes tak oblíbeného smaženého kapra najdeme poprvé v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z 2. poloviny 19. století. Zavedení tohoto pokrmu mezi opravdové tradice platí až pro období po roce 1918, kdy vzniklo Československo. Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno známý již ve středověké kuchyni. Na dnešní zvyklosti se upravoval netradičně na sladko se silně kořeněnou tmavou omáčkou, pro jejíž přípravu se používal perník, med, sušené ovoce, pivo a víno. Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z vyskládaných koleček mrkve a pórku.
V aristokratických kruzích se rovněž podávaly třeba pečené telecí ledviny s makaróny, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou. Jako sladká tečka se na šlechtický stůl servíroval třeba pudink, lívance s rybízovou zavařeninou a strouhaným tvarohem či jablečný závin.
Další zajímavosti k tomuto krásnému období se můžete dozvědět na těchto objektech:
KRÁLOVÉHRADECKO:
PARDUBICKO:
V neděli si na adventním věnci zapálíme první svíčku, měla by být fialová. Na věnci jsou svíce čtyři, z nichž tři podle liturgických barev fialové, jako barva půstu a jedna růžová, ta se zapaluje třetí adventní neděli, která patří mamince Ježíška – Marii, přípravám na narození děťátka a je obdobím radosti a očekávání. Adventní věnce si jako dekorace získaly oblibu zhruba v polovině 19. století a to i na šlechtických sídlech.
Slovo advent je odvozeno z latinského slova adventus (příchod) a pro křesťanství je toto období časem vyčkávání na příchod Ježíše Krista. Pro řadu z nás je to také období úklidu, nejinak je tomu na hradech a zámcích, kde se v tuto chvíli smýčí, gruntuje, leští nábytek, ale také se již zdobí stromečky, peče cukroví, aby bylo vše nachystáno na víkend, kdy po krátké pauze kasteláni opět zvou na prohlídky.
Hrádek u Nechanic, vánoční expozice
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se tato tradice zrodila. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku také zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami. První zmínka o rozsvícení stromku v Čechách se váže k roku 1860. Rožnutí lojových svíček se odehrálo v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici v Praze.
Zdobení venkovních vánočních stromů je naopak spjato se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. V zimě roku 1919 se stal svědkem nalezení opuštěného prokřehlého děvčátka. Sedmnáctiměsíční děvčátko, pojmenované Liduška, bylo zachráněno a na paměť této události dal popud k vztyčení tzv. stromu republiky na náměstí Svobody v Brně (1924), kde byla zároveň uspořádána charitativní sbírka na pomoc opuštěným dětem.
Vánoce na Veselém Kopci
Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý večer nehodovala nijak okázale, neboť se přísně dodržoval půst, aby lidé mohli podle tradice večer spatřit zlaté prasátko. V menu šlechtických rodin pro období vánočních svátků se dočítáme třeba o předkrmu v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem. V českém prostředí recept na dnes tak oblíbeného smaženého kapra najdeme poprvé v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z 2. poloviny 19. století. Zavedení tohoto pokrmu mezi opravdové tradice platí až pro období po roce 1918, kdy vzniklo Československo. Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno známý již ve středověké kuchyni. Na dnešní zvyklosti se upravoval netradičně na sladko se silně kořeněnou tmavou omáčkou, pro jejíž přípravu se používal perník, med, sušené ovoce, pivo a víno. Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z vyskládaných koleček mrkve a pórku.
V aristokratických kruzích se rovněž podávaly třeba pečené telecí ledviny s makaróny, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou. Jako sladká tečka se na šlechtický stůl servíroval třeba pudink, lívance s rybízovou zavařeninou a strouhaným tvarohem či jablečný závin.
Další zajímavosti k tomuto krásnému období se můžete dozvědět na těchto objektech:
KRÁLOVÉHRADECKO:
- 25. listopadu: státní zámek Náchod – Předvánoční koncert.
- 25–27. listopadu: státní zámek Náchod - Advent pro veřejnost
- 26. listopadu: státní zámek Hrádek u Nechanic – Vánoční koncert 26. listopadu – 11. prosince: státní zámek Hrádek u Nechanic – Vánoce na Hrádku u Nechanic
- 1.–4. prosince: státní zámek Ratibořice – Knížecí Vánoce na zámku v Ratibořicích & Advent v Babiččině údolí
- 3. prosince: státní zámek Hrádek u Nechanic – Vánoční koncert
- 10. prosince: státní zámek Hrádek u Nechanic – Vánoční koncert
- 10. prosince: státní zámek Ratibořice – Vánoční koncert
- 17. prosince: hospitál Kuks – Jakub Jan Ryba, Česká mše vánoční „Hej mistře“
- 26. listopadu: státní zámek Lemberk – Vánoce na zámku Lemberk s živými obrazy.
- 26. – 27. listopadu, 3. - 4. prosince, 10. – 11. prosince, 17. – 18. prosince: státní hrad Grabštejn – adventní prohlídky
- 26. – 27. listopadu: státní zámek Sychrov – Vánoční trhy
- 26. – 27. listopadu. 3. - 4. prosince, 10. – 11. prosince, 17. – 18. prosince: státní zámek Zákupy – Císařské Vánoce
- 27. listopadu, 3. – 4. prosince, 10 – 11. prosince: státní zámek Lemberk – Vánoce na zámku Lemberk
- 3. prosince: státní zámek Sychrov – Jazzový večer na zámku Sychrov
- 3. prosince: státní hrad Grabštejn – Vánoce na Grabštejně
- 4. prosince: státní zámek Lemberk – Vánoce na zámku Lemberk aneb přijde i Mikuláš
- 10. – 11. prosince: státní zámek Frýdlant – vánoční prohlídky
- 17. prosince: státní zámek Zákupy – Adventní pohoda v zámku a podzámčí
- 26. prosince: státní zámek Sychrov – Swingové vánoce na zámku Sychrov
- 26. prosince: státní zámek Hrubý Rohozec – Vánoční prohlídky na Hrubém Rohozci
- 27. prosince – 6. ledna: státní zámek Sychrov – Vánoční prohlídky
PARDUBICKO:
- 3. až 11. prosince: Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec – Vánoce na Veselém Kopci
- 3. a 4. prosince: státní zámek Litomyšl: Vyrobeno s láskou – Handmade Christmas
- 10. prosince: státní zámek Slatiňany – Vánoční jarmark
- 10. prosince, 17. – 18. prosince, 22. – 26. prosince: státní zámek Slatiňany – Kouzlo vánočního zámku ve Slatiňanech
- 11. prosince: Soubor lidových staveb Vysočina – Veselý Kopec – Předvánoční jarmark
- 13. prosince – 7. ledna: Soubor lidových staveb Vysočina – Betlém Hlinsko – Betlém vánoční
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)
