Pro značný zájem veřejnosti nabídne výstava Knihy doby Karla IV. od 8. do 11. září ještě jednou originály rukopisů z 14. století, uchovávané v rajhradské benediktinské knihovně. Vedle bohatě zdobených liturgických a modlitebních knih se budou návštěvníci Památníku písemnictví na Moravě moci obdivovat rukopisným sbírkám italského humanistického básníka Francesca Petrarky, přítele Karla IV., nebo textům Jana ze Středy, který zastával funkci císařova kancléře.
Organizátoři výstavu v jejím finále zaměří na vznik a zánik kodexů. V klášterních skriptoriích měli mniši rozdělené funkce, někteří zpracovávali zvířecí kůže na pergamenové listy, jiní byli písaři, další se věnovali malířské výzdobě. Dochovaly se proto i neúplné svazky – nedopsané nebo s chybějícími iniciálami. Právě s takovou knihou se mohou zájemci nyní setkat, stejně jako poznat jiný svazek, který přestal sloužit původnímu účelu a jehož listy byly využity pro opravu vazeb jiných knih. Pergamen byl běžně používán vícekrát, protože šlo o drahý, ale také velmi odolný materiál.
Proces vzniku rukopisu přiblíží ve středu 7. září od 17 hodin. Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci přednáškového cyklu StřeDění. Symbolicky tak zahájí obnovenou prezentaci vzácných originálů.
Ve dnech 10. a 11. září otevře Památník písemnictví na Moravě ve spolupráci s benediktinským opatstvím návštěvníkům také nejnovější části klášterních knižních sbírek – Knihovnu prof. Miloše Stehlíka. Znalec barokního umění a nestor moravské památkové péče po dlouhá léta sbíral „krásné knihy“ – svazky umělecky zajímavé ať už svými ilustracemi nebo zpracováním. Prohlédnout si bude možno jedinečnou kolekci knižních obálek, které zpracoval Josef Čapek. Moderní umění (Chagall, Braque, Klee…) je dalším zájem profesora Stehlíka, a tak v loni zrekonstruovaných prostorách kláštera budou veřejnosti výjimečně prezentovány i vzácné obrazy. Dny evropského kulturního dědictví zkrátka letos nabídnou v Rajhradě možnost seznámit se s nejstaršími i moderními uměleckými poklady.
Turistickélisty.cz informovala Mgr. Miroslava Šudomová, Památník písemnictví na Moravě.
Z plakátu k výstavě
Organizátoři výstavu v jejím finále zaměří na vznik a zánik kodexů. V klášterních skriptoriích měli mniši rozdělené funkce, někteří zpracovávali zvířecí kůže na pergamenové listy, jiní byli písaři, další se věnovali malířské výzdobě. Dochovaly se proto i neúplné svazky – nedopsané nebo s chybějícími iniciálami. Právě s takovou knihou se mohou zájemci nyní setkat, stejně jako poznat jiný svazek, který přestal sloužit původnímu účelu a jehož listy byly využity pro opravu vazeb jiných knih. Pergamen byl běžně používán vícekrát, protože šlo o drahý, ale také velmi odolný materiál.
Z plakátu k přednášce
Proces vzniku rukopisu přiblíží ve středu 7. září od 17 hodin. Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci přednáškového cyklu StřeDění. Symbolicky tak zahájí obnovenou prezentaci vzácných originálů.
Ve dnech 10. a 11. září otevře Památník písemnictví na Moravě ve spolupráci s benediktinským opatstvím návštěvníkům také nejnovější části klášterních knižních sbírek – Knihovnu prof. Miloše Stehlíka. Znalec barokního umění a nestor moravské památkové péče po dlouhá léta sbíral „krásné knihy“ – svazky umělecky zajímavé ať už svými ilustracemi nebo zpracováním. Prohlédnout si bude možno jedinečnou kolekci knižních obálek, které zpracoval Josef Čapek. Moderní umění (Chagall, Braque, Klee…) je dalším zájem profesora Stehlíka, a tak v loni zrekonstruovaných prostorách kláštera budou veřejnosti výjimečně prezentovány i vzácné obrazy. Dny evropského kulturního dědictví zkrátka letos nabídnou v Rajhradě možnost seznámit se s nejstaršími i moderními uměleckými poklady.
Turistickélisty.cz informovala Mgr. Miroslava Šudomová, Památník písemnictví na Moravě.
(lh,turistickelisty.cz,foto Památník písemnictví na Moravě)
