Jednolodní kostel sv. Floriánav Krásném Březně byl postaven ve stylu saské renesance z přelomu 16. a 17. století.Soubor renesančních alabastrových reliéfů oltáře a kazatelny představuje celkem 26 scén ze života Ježíše Krista, což činí kostel sv. Floriána s jeho vybavením naprosto unikátní historickou památkou na pomezí Čech a Saska.
Kostel sv. Floriána byl postaven jako zámecká kaple Panny Marie, a to v rámci výstavby zámeckého areálu v Krásném Březně. Kapli nechal v letech 1597–1606 postavit Rudolf z Bünau (1547-1622), pán na Weesensteině a Blansku. Rudolf z Bünau nebyl jen stavebníkem v Krásném Březně, ale nechal provést také renesančním přestavbu svého rodového sídla, saského zámku Weesenstein. Zámecká kaple se stala farním kostelem až se zřízením farnosti v Krásném Březně v roce 1897, zároveň došlo k jejímu zasvěcení sv. Floriánovi. Kostel je unikátní památkou tzv. saské renesance, a do dnešních dnů se v tomto stavebním slohu dochoval téměř beze změn.
Kostel vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, k zasvěcení sv. Floriánovi došlo až se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897. Nádherná žebrová síťová klenba v kostele cituje o sto let starší stavební tradici, diamantové portály jsou naopak typickým znakem (nejen saské) renesance; patrové empory odkazují k luteránskému vyznání majitelů panství rytířů z Bünau.
Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela unikátní původní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy z poč. 17. st., ústředním motivem oltáře je nezvykle rodokmen Ježíše Krista. Původní zvony z roku 1601 nevyčíslitelné hodnoty se nedochovaly (největší byl zrekvírován pro válečné účely roku 1917, zbývající dva zmizely koncem 90. let 20. století).
V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku, nově prošel celkovou obnovou, nedílnou součástí bylo vytvoření nových zvonů. Kostel je jediný zpřístupněný objekt ve správě NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. Po rekonstrukci z let 2012-13, je součástí významného zámeckého komplexu vystavěného v době renesance a baroka.
Hlavní oltář
Kostel sv. Floriána byl postaven jako zámecká kaple Panny Marie, a to v rámci výstavby zámeckého areálu v Krásném Březně. Kapli nechal v letech 1597–1606 postavit Rudolf z Bünau (1547-1622), pán na Weesensteině a Blansku. Rudolf z Bünau nebyl jen stavebníkem v Krásném Březně, ale nechal provést také renesančním přestavbu svého rodového sídla, saského zámku Weesenstein. Zámecká kaple se stala farním kostelem až se zřízením farnosti v Krásném Březně v roce 1897, zároveň došlo k jejímu zasvěcení sv. Floriánovi. Kostel je unikátní památkou tzv. saské renesance, a do dnešních dnů se v tomto stavebním slohu dochoval téměř beze změn.
Detail oltáře
Kostel vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, k zasvěcení sv. Floriánovi došlo až se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897. Nádherná žebrová síťová klenba v kostele cituje o sto let starší stavební tradici, diamantové portály jsou naopak typickým znakem (nejen saské) renesance; patrové empory odkazují k luteránskému vyznání majitelů panství rytířů z Bünau.
Pohled do lodi
Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela unikátní původní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy z poč. 17. st., ústředním motivem oltáře je nezvykle rodokmen Ježíše Krista. Původní zvony z roku 1601 nevyčíslitelné hodnoty se nedochovaly (největší byl zrekvírován pro válečné účely roku 1917, zbývající dva zmizely koncem 90. let 20. století).
Detail výzdoby kostela
V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku, nově prošel celkovou obnovou, nedílnou součástí bylo vytvoření nových zvonů. Kostel je jediný zpřístupněný objekt ve správě NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. Po rekonstrukci z let 2012-13, je součástí významného zámeckého komplexu vystavěného v době renesance a baroka.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)
Email
Tisk
