Kostel sv.Jeronýma v Sedlci pochází pravděpodobně z 3. čtvrtiny 12. století. Kolem drobného románského kostela býval hřbitov ohrazený kamennou zdí. Ve 14. – 15. století byl goticky přestavěn, jeho kruhový presbytář byl nahrazen větším gotickým a rozšířen. Roku 1778 byla snížena věž, plochý dřevěný strop chrámové lodi byl nahrazen křížovou klenbou. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855 a obvodová zeď byla odstraněna.
Na věži se dochovaly dvě řady zazděných románských sdružených okének dělených sloupky (v prvé řadě podvojných, ve druhé – horní – potrojných). Šestiboké opukové sloupky měly nahoře hlavice, které se skládaly s poloválců a byly zdobeny primitivními řezbami ptáka, zobajícího tři bobule. Skutečnost, že v kostele byla empora nasvědčuje tomu, že šlo o vlastnický kostel feudálního rodu, jemuž patřilo městečko i kostel. Ve 14.století to byli páni z Janovic, Petr z Janovic připojil svoji pečeť ke známému stížnému listu české šlechty kostnickému koncilu proti upálení M.Jana Husa.
V letech 1898–99 byl vzhled kostela podstatně změně pseudorománskou přestavbou podle projektu okresního inženýra Václava Schweizera ze Slaného. Varhany byly zhotoveny v roce 1899 varhanářskou dílnou E.Š.Petra. Vybavení kostela je pseudorománské, výzdoba je provedena v beuronském stylu z konce 19.století. Ve zdi apsidy za hlavním oltářem je horní část gotického okna s kružbou, pravděpodobně pozůstatek původního kostela. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dva boční oltáře s obrazy sv.Josefa a Panny Marie od Josefa Hellicha. V severní části podkruchtí je umístěna kalichovitá románská křtitelnice.
Kostel sv.Vavřince stojí u rodového sídla Vítkovců
Podle : Sommer Petr, Kostely na Sedlčansku
Habart Čeněk, Sedlčansko,Sedlecko a Voticko IV.díl
Románská hlavice
Na věži se dochovaly dvě řady zazděných románských sdružených okének dělených sloupky (v prvé řadě podvojných, ve druhé – horní – potrojných). Šestiboké opukové sloupky měly nahoře hlavice, které se skládaly s poloválců a byly zdobeny primitivními řezbami ptáka, zobajícího tři bobule. Skutečnost, že v kostele byla empora nasvědčuje tomu, že šlo o vlastnický kostel feudálního rodu, jemuž patřilo městečko i kostel. Ve 14.století to byli páni z Janovic, Petr z Janovic připojil svoji pečeť ke známému stížnému listu české šlechty kostnickému koncilu proti upálení M.Jana Husa.
Pohled do lodi
V letech 1898–99 byl vzhled kostela podstatně změně pseudorománskou přestavbou podle projektu okresního inženýra Václava Schweizera ze Slaného. Varhany byly zhotoveny v roce 1899 varhanářskou dílnou E.Š.Petra. Vybavení kostela je pseudorománské, výzdoba je provedena v beuronském stylu z konce 19.století. Ve zdi apsidy za hlavním oltářem je horní část gotického okna s kružbou, pravděpodobně pozůstatek původního kostela. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dva boční oltáře s obrazy sv.Josefa a Panny Marie od Josefa Hellicha. V severní části podkruchtí je umístěna kalichovitá románská křtitelnice.
Kostel sv.Vavřince stojí u rodového sídla Vítkovců
Podle : Sommer Petr, Kostely na Sedlčansku
Habart Čeněk, Sedlčansko,Sedlecko a Voticko IV.díl
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
