Obec Lštění postupně vznikala v místě, kde prý původně stávala starořímská osada Lescenaum, kde vojáci římských legií střežili obchodní cestu z Římské říše k Severnímu moři.Historicky nejstarší jsou zbytky hradiště na skalnatém ostrohu nad obcí s pozdějším kostelíkem, který zůstal dodnes zachován díky mnoha přestavbám.
Výrazný ostroh, na tři strany spadající strmými svahy, si vyhlédli staří Slované, pravděpodobně kouřimší Zličané, kteří tady v 1. polovině 9. stol. vybudovalí pevné hradiště Lščen či Leščen (Lštění). Po nich je užívali Slavníkovci. Od 11. stol. zde bylo sídlo přemyslovské hradní správy s dvorcem kastelána, připomínané v r. 1055 kronikářem Kosmou. O rok později tady byla uvězněna švagrová vládnoucího knížete Spytihněva a choť pozdějšího prvního českého krále Vratislava, Marie. Vratislav byl tehdy nucen uprchnout před zlobou svého bratra do Uher a to tak narychlo, že ani nestačil vzít s sebou manželku, pobývající v Olomouci. Jak se lze dočíst ve starých letopisech, v zajetí na Lščenu nakládal kastelán Matiš s Marií velmi hrubě a nedůstojně. Když byla později na přímluvu biskupa Šebíře propuštěna na svobodu, následkům útrap cestou na Moravu podlehla.
![]()

Hradiště Lštění bylo jednou z pevností obklopujících původní přemyslovský státeček ve středních Čechách (Mělník, Stará Boleslav, Lštění, Tetín, Libušín a Budeč). Součástí dvorců či akropolí hradišť se staly i kostely. Ze všech knížecích rodů křesťanství přijali pouze Přemyslovci, a kostelní stavby se proto objevují jen na hradištích jimi založených či dobytých. Hradiště Lštění o rozloze 4,3 ha, rozdělené na předhradí a akropoli, bylo na všech stranách chráněno mohutnými valy, dnes již z větší části zaniklými. Z dnešního pohledu bychom prostředí hradiště nepovažovali za nijak luxusní sídlo. Jedinou kamennou architekturu představoval drobný kostelík, knížecím palácem byl prostý přízemní srub.

O starobylosti kostela svědčí i zasvěcení sv. Klimentu. Na přilehlém hřbitově se pohřbívalo již v mladší době hradištní. Kdy a za jakých okolností hradiště zaniklo, není známo. Snad to bylo někdy počátkem 13. stol., kdy tento již přežilý typ opevněného sídla začaly nahrazovat kamenné hrady. Lštění dosáhlo nejvěšího rozkvětu v XVI. století, kdy mělo statut městečka. Dnešní stavba je sice barokní z roku 1703, její základy jsou však ještě románské. Při rekonstrukci v letech 1972 - 1973 byl v severní stěně kostela objeven a odhalen gotický lomený portál. Na každého návštěvníka Hradiště zanechá hluboký dojem daleký výhled do krajiny.
Výrazný ostroh, na tři strany spadající strmými svahy, si vyhlédli staří Slované, pravděpodobně kouřimší Zličané, kteří tady v 1. polovině 9. stol. vybudovalí pevné hradiště Lščen či Leščen (Lštění). Po nich je užívali Slavníkovci. Od 11. stol. zde bylo sídlo přemyslovské hradní správy s dvorcem kastelána, připomínané v r. 1055 kronikářem Kosmou. O rok později tady byla uvězněna švagrová vládnoucího knížete Spytihněva a choť pozdějšího prvního českého krále Vratislava, Marie. Vratislav byl tehdy nucen uprchnout před zlobou svého bratra do Uher a to tak narychlo, že ani nestačil vzít s sebou manželku, pobývající v Olomouci. Jak se lze dočíst ve starých letopisech, v zajetí na Lščenu nakládal kastelán Matiš s Marií velmi hrubě a nedůstojně. Když byla později na přímluvu biskupa Šebíře propuštěna na svobodu, následkům útrap cestou na Moravu podlehla.

Kostel sv.Klimenta
Hradiště Lštění bylo jednou z pevností obklopujících původní přemyslovský státeček ve středních Čechách (Mělník, Stará Boleslav, Lštění, Tetín, Libušín a Budeč). Součástí dvorců či akropolí hradišť se staly i kostely. Ze všech knížecích rodů křesťanství přijali pouze Přemyslovci, a kostelní stavby se proto objevují jen na hradištích jimi založených či dobytých. Hradiště Lštění o rozloze 4,3 ha, rozdělené na předhradí a akropoli, bylo na všech stranách chráněno mohutnými valy, dnes již z větší části zaniklými. Z dnešního pohledu bychom prostředí hradiště nepovažovali za nijak luxusní sídlo. Jedinou kamennou architekturu představoval drobný kostelík, knížecím palácem byl prostý přízemní srub.

Gotický portál
O starobylosti kostela svědčí i zasvěcení sv. Klimentu. Na přilehlém hřbitově se pohřbívalo již v mladší době hradištní. Kdy a za jakých okolností hradiště zaniklo, není známo. Snad to bylo někdy počátkem 13. stol., kdy tento již přežilý typ opevněného sídla začaly nahrazovat kamenné hrady. Lštění dosáhlo nejvěšího rozkvětu v XVI. století, kdy mělo statut městečka. Dnešní stavba je sice barokní z roku 1703, její základy jsou však ještě románské. Při rekonstrukci v letech 1972 - 1973 byl v severní stěně kostela objeven a odhalen gotický lomený portál. Na každého návštěvníka Hradiště zanechá hluboký dojem daleký výhled do krajiny.
Podle webu obce Lštění
(lh,turistickelisty.cz,foto web obce Lštění)