Kostel sv.Petra a Pavla v Načeradci má románské jádro

Původnímu kostelu náleží obvodové zdivo lodi a západní věž, posunutá mimo osu lodi. Při některé pozdější přestavbě byl do severní strany lodi zazděn drobný fragment reliéfu z červeného pískovce, zpodobňující hlavu draka, který byl součástí původního kostela. Věž o čtvercovém půdorysu se otvírala v prvním patře, kde byla tribuna, půlkruhovým obloukem do lodi.


O původu kostela v Načeradci není mnoho známo, ale na přední desce načeradského misálu je informace, podle níž vystavěl kostel pan Přibík s bratřími v roce 1278. Presbytář se svými velkými rozměry odlišuje od  nižší lodi, jejíž jádro bylo součástí staršího románského kostela.Kostel měl původně neznámého patrona, podle pozdějších pramenů byl zasvěcen sv. Petru, což je patrocinium vlastní právě nejstarším církevním stavbám. Připojení jména sv. Pavla se událo později.


První písemná zmínka o kostele se vztahuje k roku 1184. Želivský Opat Jarloch ve své kronice zmiňuje, že v načeradeckém kostele bylo přes noc uloženo tělo zemřelého želivského opata Gotšalka, který zemřel před první postní nedělí při vizitaci v ženském klášteře v Louňovicích pod Blaníkem a byl odtud převážen do mateřského kláštera v Želivě. V Načeradci za něho sloužil následující den místní kněz Radslav mši.


Hlavní oltář je z poloviny 18.století sloupový s postraními sochami a obrazem Nanebevztoupení Panny Marie v nástavci.Boční oltář na severní straně je barokní s obrazem sv.Václava a na jižní straně je oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého.


Na přelomu 13. a 14. století se dotvořila pod Blaníky síť farních kostelů. Načeradecký farní kostel náležel pravděpodobně v této době k děkanátu v Trhovém Štěpánově.
V roce 1359 byla k severní straně presbytáře přistavěna kaple Bolestné Panny Marie s obdélníkovým půdorysem. Dal ji vystavět Jindřich, farář v Křivsoudově.


Jiná domněnka praví, že v předhusitské době existovaly v Načeradci dva kostely – farní kostel sv. Petra a druhý, menší zasvěcený Panně Marii, snad dokonce starší, ještě předrománský, který byl později začleněn do komunikačního systému většího kostela. V nedávně době přinesli badatelé důkazy, že menším kostelem byla míněna kaple Panny Marie, postavená roku 1359 při severní stěně kostela. Podzemí kaple sloužilo jako hrobka, která nebyla nikdy prozkoumána.


V roce 1365 byla vybudována kaple Všech svatých, která se však nedochovala až na dvě konzoly ve východních rozích. Byla to gotická kaple při západním nároží.
Nejpozději ve 14. století byly ve věži zavěšeny zvony.


Dochovaným klenotem je tzv. Načeradecký misál z konce 13. století. Jedná se o nejstarší dochovanou písemnou památku na Benešovsku s cennou knižní malbou, kánonovou miniaturou ukřižování a iniciálami zdobenými kaligrafickými filigránními ornamenty, jejichž autor byl ovlivněn ještě románskou tradicí. Písmo je podobného typu, jakým psal písař v Pasionálu abatyše Kunhuty či v rukopisech královny Rejčky. V misálu jsou také historicky důležité poznámky k dějinám městečka.