Zdivo lodi sestává z kamenů sice nepřitesaných do tvaru pravidelných kvádříků, přesto kladených pečlivě do řádků. V lodi i apsidě se dochovala původní okénka se zešikmenými špaletami. Někdejší vstupní portál je v jižní stěně, dnes již zazděný, býval pravoúhlý s vpadlým hladkým tympanonem. Půlkruhově sklenutý, rovněž dnes zazděný portálek vedl na tribunu od severu v patře věže, která se otvírá dvěma řadami sdružených oken se sloupky. Z toho můžeme usuzovat, že šlechtický dvorec, který se v nejstarších dobách pravděpodobně nacházel v blízkosti věže, zanikl nebo byl postaven dál od kostela. Dolní řada sloupků na východním průčelí byla kvůli střeše redukována pouze na horní oblouky.
Uvnitř je loď plochostropá, apsida je zaklenutá konchou. původní západní tribuna se nacházela jen ve věži, teprve dodatečně se rozšířila do lodi, podklenuta valenou klenbou. V roce 1914 byly v apsidě objeveny figurální malby. Zcela odkryty a restaurovány byly v roce 1935 Františkem Fišerem. V konše nad apsidou je znázorněn Kristus v mandorle. V lodi pak je sv. Kateřina a Zvěstování Panně Marii z druhé poloviny 14. století.
Vnitřní vybavení kostela je barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1680, dva postranní od Ferdinanda Zelenky z Nespek se datují kolem r. 1715. Kopii Raffaelovy Madony di Foligno maloval Josef Hellich v roce 1838 v Římě.Ve věži jsou umístěny dva staré zvony. První (větší) je z roku 1507 s latinským nápisem a menší zvon z roku 1599 má nápis český.
Podle : Kol., Architektura románská
Kol., Umělecké památky Čech P/Š 3.díl