Kostel sv.Václava v Písku byl ve své původní středověké podobě zřejmě nejstarší sakrální stavbou na území dnešního Písku. Kostel byl postaven nejspíše před polovinou 13.století. Z této stavební etapy zůstalo zachováno kompletně základové zdivo, takže jeho rozměry jsou totožné s kostelem současným.


Nejasný zůstává pouze závěr, který byl uzavřený přímo nebo před východní stěnu předstupovala mělká apsida. K radikální přestavbě došlo ve třiátých nebo čtyřicátých letech 16.století, kdy byla silně poškozená stavba odbourána na úroveň terénu a na původních základech vybudována nová svatyně v goticko-renesančním stylu. Půdorysně byl tento kostel, včetně věže, shodný s dnešním.


V této podobě zůstal kostel, jehož stěny byly pokryty nástěnnými malbami, zachován do roku 1695 kdy bylo překročeno k jeho barokní přestavbě, která trvala až do roku 1697. Projekt vypracoval a stavbu řídil hlubocký schwarzenbergský stavitel Giacomo Antonio de Maggi. Obvodové zdivo zůstalo zachováno a po odbourání korunní římsy zvýšeno asi na dvojnásobek. Zevnitř bylo k obvodovým stěnám přiloženo dvanáct přízemních pilířů jakožto opor pro valenou klenbu. V západní čtvrtině lodi byla postavena zděná kruchta. V letech 1712-14 byla podle projektu  Pietra Spinetty zvýšena a upravena věž, na severovýchodní stranu závěru byla vestavěna věžička, obsahující vřetenové schodiště, kterým se vstupuje do patra věže.


Presbytáři dominuje dřevěný řezaný hlavní oltář z roku 1892 od Josefa Krejčíka. Z jeho dílny pochází i neorenesanční kazatelna na evangelní straně triumfálního oblouku. Loď je zaklenuta valenou půlkruhovou klenbou, do níž se příčně zařezávají trojúhelníkové lunety lemované hřebínky. Nejzajímavější v interiéru kostela jsou fresky na stěnách z goticko-renesační fáze, která je jedním z nejpozoruhodněších celků svého druhu v Čechách.


Plochu jižní stěny pokrývá výjev s námětem Zmrtvýchvstání Páně. Pravá část obrazu je bohužel silně poškozena, ale velmi dobře zůstaly zachovány obou spících strážců nalevo od hrobu. Na balustrádě stojí atributy evangelistů.


Velmi dobře zůstal zachován nejzápadnější výjev představující upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. Jedná  se o velmi vzácné vyobrazení. Na západním podkruchtí je namalován sv.Jiří na koni bojující s drakem.

Snad gordický uzel