Dominantu Malého Boru u Horažďovic v okrese Klatovy tvoří původně románský kostel sv. Máří Magdaleny z doby kolem roku 1200, pravděpodobně dílo strakonické huti. Kostel prošel později gotickými a renesančními úpravami. Boční kaple jsou postaveny na starších základech z roku 1396. Východní část kostela byla zaklenuta renesančně v 16.století a západní část kostela byla upravena v první polovině 18.století.
Při dalších stavebních úpravách v roce 1790 byla přistavěna sakristie. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v jihozápadním nároží. V posledním patře věže jsou sdružená románská okna. Uvnitř věže se dochovaly figurální malby dvou lukostřelců. Presbytář je zaklenut dvěma poli renesanční křížové klenby. K vybavení kostela patří kamenná sředověká křtitelnice, jinak většina zařízení pochází z druhé poloviny 18.století. Hlavní oltář se sochou Černé madony pochází z bývalé Lorety v Horažďovicích, byl upraven v roce 1787. Boční oltáříky jsou rokokové sv.Judy tadeáše a sv,Jana Nepomuckého. V kostele jsou dva kamenné náhrobníky z let 1613 a 1708.
V sousedství kostela stojí fara s dochovaným pozdně gotickým portálem v ohradní zdi. Fara v Malem Boru je doložena roku 1356, zanikla po roce 1620 a kostel byl spravován horažďovickými minority, obnovena byla v roce 1668 a její dnešní podoba je z 19. a 20.století.
Sdružené románské okno ve věži kostela
Obec vstoupila do dějin jako místo vítězné bitvy, ve které husité vedeni Janem Žižkou z Trocnova porazili nepřátelské vojsko katolického panstva. Protože při dobytí Malého Boru v roce 1420 byla vypálena i zdejší tvrz, byl Žižka nucen vyhledet jiné bezpečné stanoviště. Když se 12.října 1420 přiblížilo vojsko plzeňského landfriedu, opevnili se husité na návrší s kostelíkem sv.Máří Magdaleny, který byl obehnán hřbitovní zdí. Opakované útoky katolického vojska rozprášili husité dělostřeleckou palbou a v krvavé bitvě se jim podařilo zvítězit. Toto vítězství mělo za následek politické ovládnutí jižních Čech husity.
Podle : Merhautová Anežka, Raně středověká architektura v Čechách
Kol., Umělecké památky Čech K/O
Infotabule u objektu
Kostel v pohledu od hřbitova
Při dalších stavebních úpravách v roce 1790 byla přistavěna sakristie. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v jihozápadním nároží. V posledním patře věže jsou sdružená románská okna. Uvnitř věže se dochovaly figurální malby dvou lukostřelců. Presbytář je zaklenut dvěma poli renesanční křížové klenby. K vybavení kostela patří kamenná sředověká křtitelnice, jinak většina zařízení pochází z druhé poloviny 18.století. Hlavní oltář se sochou Černé madony pochází z bývalé Lorety v Horažďovicích, byl upraven v roce 1787. Boční oltáříky jsou rokokové sv.Judy tadeáše a sv,Jana Nepomuckého. V kostele jsou dva kamenné náhrobníky z let 1613 a 1708.
Pozdně gotický portál v ohradní zdi fary
V sousedství kostela stojí fara s dochovaným pozdně gotickým portálem v ohradní zdi. Fara v Malem Boru je doložena roku 1356, zanikla po roce 1620 a kostel byl spravován horažďovickými minority, obnovena byla v roce 1668 a její dnešní podoba je z 19. a 20.století.
Obec vstoupila do dějin jako místo vítězné bitvy, ve které husité vedeni Janem Žižkou z Trocnova porazili nepřátelské vojsko katolického panstva. Protože při dobytí Malého Boru v roce 1420 byla vypálena i zdejší tvrz, byl Žižka nucen vyhledet jiné bezpečné stanoviště. Když se 12.října 1420 přiblížilo vojsko plzeňského landfriedu, opevnili se husité na návrší s kostelíkem sv.Máří Magdaleny, který byl obehnán hřbitovní zdí. Opakované útoky katolického vojska rozprášili husité dělostřeleckou palbou a v krvavé bitvě se jim podařilo zvítězit. Toto vítězství mělo za následek politické ovládnutí jižních Čech husity.
Podle : Merhautová Anežka, Raně středověká architektura v Čechách
Kol., Umělecké památky Čech K/O
Infotabule u objektu
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
