Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena hlína, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším "Svatým polem" ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm.


Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. Exhumované kosterní ostatky cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.


Josefínské reformy vedly na konci 18. století ke zrušení opatství a kostel se dostal do držení rodu Schwarzenbergů z Orlíka, kteří nechali původní barokní kosterní výzdobu vytvořenou pravděpodobně dle návrhu geniálního architekta J. B. Santiniho Aichla opravit a dotvořit svým řezbářem a stavebním mistrem Františkem Rintem (1870).


Hřbitovní kostel s kostnicí je unikátní kulturní a historickou památkou a sedlecký hřbitov je tak cílem putování nejen lidí, kteří zde mají pohřbené své blízké, ale také tisíců návštěvníků ze všech zemí světa. V současnosti prochází naklánějící se  budova kostela celkovou náročnou opravou, součástí které je i zpřístupnění venkovních teras a realizace nového koncepčního řešení její návštěvnosti při zachování původního odkazu své unikátní kosterní výzdoby MEMENTO MORI spojené s nadějí na vzkříšení.