Kostel sv.Václava ve Chvojínku v okrese Benešov leží na vrcholku návrší a je tak působivou krajinnou dominantou. Je zmiňován v písemných pramenech od poloviny 14.století, stejně tak jako majitelé tvrze, která stávala v jeho blízkosti. Na jeho výstavbě se podílela pravděpobobně královská huť, působící v Písku a na Zvíkově. Vznik kostela můžeme datovat někdy před rokem 1270 či v sedmdesátých letech 13.století.
Kostel sv.Jiljí v Milevsku skrývá unikátní klenbu presbytáře
Kostel sv.Václava
Kostel je obdélný, loď půdorysně splývá s pětibokým presbytářem. Na jižní straně je umístěna sakristie. Presbytář je sklenut paprsčitě, žebra hruškovitého profilu se sbíhají v kruhovém svorníku. Kostel je zaklenut šestipaprskově a dvěma křížovými poli žebry hruškové profilace. V chóru spočívají náběhy kleneb na konzolkách, z nichž dvě mají podobu lidských hlav. Dvoudílné sedile v jižním boku chóru ukončují dva hrotité záklenky. Západní část lodi zaujímá tribuna, jejíž čelo nesou dva rozložité zahrocené oblouky, spočívajících v ose na válcovém sloupu. Severní portál kostela patří v českém prostředí k nejstarším raně gotickým porálům.
Kostel sv.Václava ve Chvojínku zaujme ušlechtilostí svého utváření a bohatstvím architektonického členění. Stylovou polohu této stavby dobře charakterizují formy převzaté rejstříku z klasické gotiky. Velice jsou pro něj příznačné jsou okna presbytáře s kružbami.
Gotické okno s presbytáře s kružbami
Kostel tak patří nepochybně k nejpozoruhodnějším venkovským stavbám své doby v českých zemích. Dokládá, jak dvorská kultura nalézala odezvu i v tradičně konzervativním venkovském prostředí.
Podle : Kuthan Jiří, Česká architektura v době posledních Přemyslovců
Líbal Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek
Podlaha Antonín, Soupis památek uměleckých a historických, politický okres benešovský
Kostel sv.Jiljí v Milevsku skrývá unikátní klenbu presbytáře
Kostel je obdélný, loď půdorysně splývá s pětibokým presbytářem. Na jižní straně je umístěna sakristie. Presbytář je sklenut paprsčitě, žebra hruškovitého profilu se sbíhají v kruhovém svorníku. Kostel je zaklenut šestipaprskově a dvěma křížovými poli žebry hruškové profilace. V chóru spočívají náběhy kleneb na konzolkách, z nichž dvě mají podobu lidských hlav. Dvoudílné sedile v jižním boku chóru ukončují dva hrotité záklenky. Západní část lodi zaujímá tribuna, jejíž čelo nesou dva rozložité zahrocené oblouky, spočívajících v ose na válcovém sloupu. Severní portál kostela patří v českém prostředí k nejstarším raně gotickým porálům.
Půdorys a řez
Kostel sv.Václava ve Chvojínku zaujme ušlechtilostí svého utváření a bohatstvím architektonického členění. Stylovou polohu této stavby dobře charakterizují formy převzaté rejstříku z klasické gotiky. Velice jsou pro něj příznačné jsou okna presbytáře s kružbami.
Kostel tak patří nepochybně k nejpozoruhodnějším venkovským stavbám své doby v českých zemích. Dokládá, jak dvorská kultura nalézala odezvu i v tradičně konzervativním venkovském prostředí.
Empora v kostele sv.Václava
Podle : Kuthan Jiří, Česká architektura v době posledních Přemyslovců
Líbal Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek
Podlaha Antonín, Soupis památek uměleckých a historických, politický okres benešovský
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
