Počátkem 16.století se město Písek stalo zástavním držitelem hradu a poté, co jej získalo do trvalého vlastnictví, započalo s jeho úpravami, které posléze vedly k zániku rozsáhlých částí. Také tomu napomohl požár města v roce 1532, po kterém hrad vyhořel. Naposledy plnil hrad funkci sídla pána města ve dvacátých a třicátých letech 17.století, kdy zde sídlil zástavní držitel Písku, císařský generál Martin de Hoeff Huerta.
Východní křídlo hradu sloužilo od 16.století jako radnice, až do výstavby nové barokní radnice, dokončené v šedesátých letech 18.století.
Původní hradní stavba disponovala trojicí hradních věží, z nichž dvě stály po stranách tohoto křídla. Levá, severní věž zanikla asi již před polovinou 18.století, současná předstupující hmota kasárenské záchodové věže s ní nemá nic společného, neboť hradní věž stála za ní.
Pravá jižní věž byla poškozena při budování základů pro sousední sladovnu a v roce 1860 se zřítila a strhla s sebou s velkým sálem sousedící místnostech. Poslední z věží, průjezdná, nad východním křídlem byla zbourána již o několik let dříve v roce 1852. Parkánová hradba probíhající pod západním křídlem byla postavena až po husitských válkách. Písecký hrad je nejúplněji dochovaným městským hradem kastelového typu v Čechách.
V písecké radnici sídlí starosta v bývalé radniční kapli
Podle : Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů