Kříže, kaple a kapličky aneb duchovní toulky po Táborsku s Mgr. Ludmilou Mikulovou z Husitského muzea v Táboře. Přednáška se koná v pátek 11.3. v 18,00 ve Veselí nad Lužnicí ve Weisově domě. Na Táborsku je přes šest set dochovaných staveb duchovního charakteru. O tom kde, kdo a proč je postavil, o jejich typech, umístění a zasvěcení promluví pracovnice Husitského muzea Mgr. Ludmila Mikulová. Z úst nejpovolanějších se dozvíte více o historii i současnosti malých sakrálních staveb na Táborsku. Táborsko jako duchovní krajina má také svůj zajímavý rozměr.
Křížová cesta
Kříž u Jistebnice
Kaplička na Táborsku
Křížová cesta je výtvarné znázornění cesty Ježíše Krista po odsouzení k smrti ukřižováním, které proběhlo u Poncia Piláta, průchod s křížem ulicemi Jeruzaléma na kopec Golgota, kde byl ukřižován a následné uložení do hrobu. Její podoba je dvojí. V kostelích ji představuje 14 obrazů, zavěšených na zdech. Na některých místech je zasazena v krajině v podobě 14. zastavení, které vedou do kopce a končí buď kaplí božího hrobu, nebo Kalvárií, tedy skupinou tří křížů.
Křížové cesty se samozřejmě původně konaly v Jeruzalémě. Lidé toužili projít s Ježíšem jeho poslední cestu a podle legendy to dělala i Ježíšova matka Maria. Během historie se měnila nejen trasa Via dolorosa v Jeruzalémě, ale i počet zastavení a jejich témata. Původně jich bylo jen sedm, ale jsou známy křížové cesty s 15, 21, 25 nebo i 31 zastaveními (25 zastavení má pašijová cesta v Římově). Stavění křížových cest se začalo šířit již od ranného středověku, protože ne každý měl peníze na cestu do Palestiny. Poté, co byla Svatá země dobyta Turky, se šířilo stavění kaplí a později i věšení obrazů v kostelích ještě rychleji. Současná podoba, témata a počet zastavení se stabilizovaly v 16. století.
Turistické listy informovala Bc. Pavla Pražáková z Husitského muzea v Táboře.
(
Křížová cesta je výtvarné znázornění cesty Ježíše Krista po odsouzení k smrti ukřižováním, které proběhlo u Poncia Piláta, průchod s křížem ulicemi Jeruzaléma na kopec Golgota, kde byl ukřižován a následné uložení do hrobu. Její podoba je dvojí. V kostelích ji představuje 14 obrazů, zavěšených na zdech. Na některých místech je zasazena v krajině v podobě 14. zastavení, které vedou do kopce a končí buď kaplí božího hrobu, nebo Kalvárií, tedy skupinou tří křížů.
Křížové cesty se samozřejmě původně konaly v Jeruzalémě. Lidé toužili projít s Ježíšem jeho poslední cestu a podle legendy to dělala i Ježíšova matka Maria. Během historie se měnila nejen trasa Via dolorosa v Jeruzalémě, ale i počet zastavení a jejich témata. Původně jich bylo jen sedm, ale jsou známy křížové cesty s 15, 21, 25 nebo i 31 zastaveními (25 zastavení má pašijová cesta v Římově). Stavění křížových cest se začalo šířit již od ranného středověku, protože ne každý měl peníze na cestu do Palestiny. Poté, co byla Svatá země dobyta Turky, se šířilo stavění kaplí a později i věšení obrazů v kostelích ještě rychleji. Současná podoba, témata a počet zastavení se stabilizovaly v 16. století.
Turistické listy informovala Bc. Pavla Pražáková z Husitského muzea v Táboře.
(
lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
