Zahrada byla založena v letech 1665 až 1675 biskupem Karlem II. z Lichtenststeina a stala se součástí přestavby města, zničeného třicetiletou válkou - za plochu pro výstavbu bylo vybráno nehostinné a bažinaté místo za hradbami města. Koncepci Květné zahrady vypracoval italský architekt Filiberto Luchese. Po jeho smrti v roce 1666 převzal dohled nad realizací díla císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, jemuž byly zasílány ke schválení dílčí plány.
Její hlavní část byla vybudována podle projektu Giovanni Pietro Tencally mezi léty 1665–1675. Na jedné straně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Na její výzdobě se podíleli významnou měrou sochaři, o původním rozsahu sochařské výzdoby nás spolehlivě informují Nypoortovy rytiny z roku 1691.
Libosad byl pojat jako osová, pozdně renesanční zahrada. Architektonickými dominantami zahrady jsou dvě stavby. První z nich je rotunda, jejíž sochařská a malířská výzdoba čerpá náměty z antické mytologie. Uvnitř rotundy najdete Foucaultovo kyvadlo, které dokazuje otáčení Země kolem své osy a je jedním ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě. Druhou dominantou je 244 metrů dlouhá kolonáda. Úchvatný je pohled z jejího ochozu kolonády.
Ani pozdější úpravy architektů zvučných jmen, Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století, jí nijak neubraly na originalitě a atmosféře doby svého vzniku.
Labyrinty zelených stěn spolu s Kolonádou, dvěma historickými skleníky, centrálním pavilonem Rotundou, vodotrysky ve Pstružích rybnících, květinovou a sochařskou výzdobou nabízí i dnes zahrada mnoho příjemných a neopakovatelných zážitků. Od září roku 2014 jsou nově otevřené zahradní kabinety Holandské a Pomerančové zahrady, Králíčího kopečku a Ptáčnice. V období od listopadu do dubna zahradu zdobí dvě expozice zimních zahrad v obou historických sklenícíc..
Podle : Kol. Zahrady a parky v Čechách,na Moravě a ve Slezsku
Hieke Karel Moravské zámecké parky a jejich dřeviny