Oba bratři mají velký vztah k umění 19. století, obdivují Havránka, Chittussiho, Mařáka, což se významně odráží v jejich vlastní tvorbě. A zatímco Pavel se ztotožňuje spíše s realismem a impresionismem, Petr má kromě klasické malby blízký vztah i k surrealismu. Oba se zaměřují především na krajinu, a to krajinu nejen českou, motivy si přiváží i z cest – například obrazy z Bretaně Pavla Wohla nebo Holandsko, Amerika Petra Wohla. Nevyhýbají se ale ani tématům městským, kromě různých zákoutí rodné Prahy si oblíbili i další města Čech a Moravy nebo třeba Paříž, Florencii, Barcelonu. Pavel i Petr našli zálibu také v zátiších – u Pavla jsou to spíše klasická zátiší s květinami, knihami, džbánky a pohárky; Petrova zátiší jsou ovlivněna surrealismem.
V bývalém jezuitském kostele je představena tvorba obou bratrů od devadesátých let 20. století po současnost, přičemž převažují malby z posledních let.
Podle webu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích