Mariánský sloup tvoří dominantu náměstí Československé armády. Sloup byl postaven v letech 1723 - 1727 a je významným dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny, Řehoře Thényho a kameníků V.Wagnera a J.Fiedlera.



Jaroměřští využili Braunova vztahu k jejich městu a v roce 1721 u něj objednali statui k uctění neposkvrněného početí Panny Marie – Immaculaty. Náklady ve výši 1321 zlatých byly uhrazeny převážně z darů měšťanů. Sám Braun si pak účtoval méně, než bylo obvyklé. Mistr kamene vytvořil kompozici sloupu, skici a modely, které pak do kamene provedli přímo v Jaroměři jeho spolupracovníci.


Na trojbokém zábradlí je trojboký obelisk završený sochou Panny Marie, v dolní části na nárožích zábradlí stojí sochy sv. Floriána, sv. Ignáce a sv. Jana Nepomuckého. Na spodní části podstavce je reliéf rakouské orlice se znakem  města Jaroměře, dále reliéfy Sv.rodiny a sv.Mikuláše, nad nimi pak na římsách sochy sv.Jana Křtitele, sv.Štěpána a sv.Jakuba. Výše jsou umístěny reliéfy Obětování v chrámě, Navštívení Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie, na římse obelisku je alegorie Víry.


Stavba sloupu započala v roce 1723 a již následujícího roku byla téměř hotová. Poté byl sloup natírán bělobou a lněným olejem, částečně pozlacen a doplněn kovaným zábradlím. Vysvěcen byl roku 1727. Sloup vyniká bohatou sochařskou výzdobou, jejíž originální díla byla v 90. letech 20. století nahrazena věrnými kopiemi. Originály nyní můžeme vidět v Bastionu č. 1 v Josefovské pevnosti.