Jde o skutečný morový sloup, postavený po překonání morové epidemie, která postihla město v roce 1713. Díky dobře fungujícímu průtoku hradebních příkopů, Malých a Velkých Valů labskou vodou, bylo město stiženo epidemiemi poměrně málo. Mor si zde vybíral oběti v letech 1549, 1563, 1598, 1606 a 1713. Čtyři roky po poslední morové ráně byl na hlavním náměstí vztyčen pískovcový morový sloup, který se stal ústředním výtvarným motivem centra města. Datování postavení sloupu lze vyčíst z latinského nápisu na jeho postamentu.
Barokní morový sloup, sousoší s Pannou Marií na vrcholu a s plastikami sv. Jiljí, sv. Josefa, sv. Václava a sv. Floriána, pochází z roku 1717 a jeho autorství je přisuzováno Janu Jiřímu Šlanzovskému nebo Františku Antonínovi Katterbauerovi z Kutné Hory.
Mariánský sloup je ve spodní části řešen jako masivní čtyřboký fundament křížového půdorysu, krytý bohatě profilovanou římsou, stojící na jednostupňovém schodišti. Na čtyřech předsunutých nárožích, které jsou řešeny jako hranolové pilíře, je zdobený sochami světců. Centrální vertikála statue, vrcholící bohatě zdobenou korintskou hlavicí s mírně nadživotní sochou Immaculaty, je zdůrazněna hranolovým čtyřbokým podstavcem s nápisy po stranách, tvořícím podstavu válcového dříku. Sloup je obklopen vnějším masivním kruhovým obrubníkem s kovaným plůtkem.
Morový sloup patří mezi barokní skvosty Kutné Hory
Podle : Kol., Umělecké památky čech K/O, 2.svazek
web města Nymburk