Mělnický zámek se vypíná nad soutokem Labe a Vltavy a je nepřehlédnutelnou dominantou. Zámek se nachází na místě, kde stávalo hradiště Pšovanů, později ranně středověký věnný hrad Přemyslovců, stávající v místě dnešního západního křídla.

Původní hrad byl během 15.století několikrát rozšířen a upraven. Krátce po polovině 16.století došlo za Zdislava Berky z Dubé k přístavbě severního křídla, která je datována 1553-1554. Za autora přístavby bývá považován Giovanní Battista Aostalli. Další přestavbou, v době kdy byl zástavním držitelem Jiří St.Popel z Lobkovic, v renesančním slohu prošlo západní křídlo. Pozdně renesanční charakter měla přístavba patrové budovy vedle věže zvané Peklo.


V roce 1687 přešlo komorní panství trvale do rukou šlechty, panství koupil Heřman Jakub Černín z Chudenic. Ten přistoupil k dalšímu rozšíření zámku o jižní arkádové křídlo.Rozšíření provedl Francesco Ceresolla v 90.letech 17. století snad za účasti Giovanniho Batitsty Maderny a Domenica Egidia Rossiho, tehdejších architektů hraběte Černína. Pozdější stavební úpravy za Lobkoviců byly málo výrazné a neovlivnily vzhled stavby. Roku 1765 zámek poškodil požár, po kterém byl sice opraven, ale nadále sloužil většinou potřebám hospodářské správy neboť upřednostňovaným sídlem vrchnosti se stal nedaleký Hořín. Nakonec se i správa panství r. 1938 odstěhovala jinam. Mezi světovými válkami byl na zámku zřízen vinný restaurant.


Roku 1948 byl zámek Lobkovicům znárodněn, poté zde byla zřízena expozice Národní galerie českého a světového malířství 17. a 18. století. Zámek se stal také sídlem okresního muzea. Roku 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců. Roku 1993 proběhla rekonstrukce zámku, který dnes nabízí prohlídky interiérů a pohostinství turistům (restaurace, vinné sklepy).