První zmínka v písemných pramenech se dochovala v listině českého krále Přemysla Otakara II., datované 25.listopadu 1274. Již v té době byl Mělník městem, ale opevněné hradiště stálo již na zdejším návrší v 9.století. Podle Kosmovy kroniky byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. O významném postavení tohoto místa svědčí i to, že zde kolem roku 1000 manželka českého knížete Boleslava II. Emma nechala razit denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic.
Přirozeným centrem každého města je náměstí, stejně tak Mělníka. Typická podloubí mělnického náměstí sloužila k provozování obchodu a poskytovala ochranu před nepohodou. Náměstí dominuje budova radnice a vedle ní stojící bývalý kapucínský klášter Čtrnácti svatých pomocníků. Mnoho měšťanských domů má svá domovní znamení, Zlatá hvězda, Modrá hvězda ,Zlatý beránek apod. Dům u Zlatého hroznu, který byl v 19.století střediskem kultury ve městě, byl svědkem Smetanovy Prodané nevěsty poprvé uvedené mimo Prahu.
Městské opevnění mělo dvě brány a jednu fortnu, na předměstí před Pražskou bránou se pak nacházely další dvě brány. Pod celým náměstím a přilehlými domy se nachází často až několikapatrové podzemní sklepní prostory, poskytujících obyvatelstvu úkryt v dobách nebezpečí a využívaných též ke skladování potravin a vína. Uprostřed náměstí stojí od roku 1938 kašna od sochaře Vincenta Makovského.
Podle : Kuča Karel Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Kolín-Mi (III. díl)
Kol. Umělecké památky Čech 2.