Další pokračování cyklu, jenž přibližuje méně známá, ale přesto pozoruhodná místa Libereckého kraje, zavede do bývalého vojenského prostoru Ralsko. V něm se nedaleko Hamru na Jezeře nachází pozůstatky jednoho ze skalních hradů. Na takřka 20 metrů vysokém pískovcovém skalisku Stoh jsou k vidění zbytky hradu Stohánek.
„Představujeme postupně tak trochu zapomenutá místa našeho kraje. Jsem si jistá, že existuje i mnoho těch, o kterých nevíme. Pokud čtenáři taková místa ve svém okolí znají, budeme rádi, když nám o nich napíší,“ vyzvala Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Poprvé se o Stohánku v písemných materiálech hovoří v roce 1431, ale jeho historie neměla dlouhého trvání — poslední zmínka pochází z roku 1453 a krátce poté patrně zanikl. V roce 1760 v jeho zbytcích vznikla poustevna; o ní se zmiňuje spisovatelka Karolína Světlá ve své povídce Poslední poustevnice.
V povídce líčila, kterak byla pomocníkem poloslepého poustevníka přestrojená žena, jež sem utekla ve strachu z kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jeroným musel pro nemravný život roku 1773 odejít. Poté poustevna osiřela.
Dnes se na vrcholu dochovaly tesané zbytky dvou místností. Ve stěně po pravé straně schodiště je k nalezení 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem.
Turistickelisty.cz informoval Jan Mikulička, Krajský úřad Libereckého kraje)
„Představujeme postupně tak trochu zapomenutá místa našeho kraje. Jsem si jistá, že existuje i mnoho těch, o kterých nevíme. Pokud čtenáři taková místa ve svém okolí znají, budeme rádi, když nám o nich napíší,“ vyzvala Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Stohánek podle Karla Brantla
Poprvé se o Stohánku v písemných materiálech hovoří v roce 1431, ale jeho historie neměla dlouhého trvání — poslední zmínka pochází z roku 1453 a krátce poté patrně zanikl. V roce 1760 v jeho zbytcích vznikla poustevna; o ní se zmiňuje spisovatelka Karolína Světlá ve své povídce Poslední poustevnice.
Schodiště na hradě
V povídce líčila, kterak byla pomocníkem poloslepého poustevníka přestrojená žena, jež sem utekla ve strachu z kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jeroným musel pro nemravný život roku 1773 odejít. Poté poustevna osiřela.
Dnes se na vrcholu dochovaly tesané zbytky dvou místností. Ve stěně po pravé straně schodiště je k nalezení 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem.
Turistickelisty.cz informoval Jan Mikulička, Krajský úřad Libereckého kraje)
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv LK)
