Společně zdolávali obtížné stěny a spáry našich pískovcových skal, což bylo pro zahraniční účastníky velkým zážitkem a často i překvapením.


„Odvážnost některých linií, prostoupených před 30 až 80 lety, bere dech i domácím horolezcům zvyklým na pískovcové lezení. Pro zahraniční horolezce bývá často první seznámení s psychickou obtížností pískovcového lezení šokem. Naši hosté si ale na náročnost pískovcového lezení postupně zvykali, zdokonalili se i v zakládání vlastního jištění a řada z nich prohlásila, že na naše pískovcové věže určitě přijedou lézt znovu,“ uvedl předseda Českého horolezeckého svazu Jan Bloudek.

Upřesnil, že v zahraničních lezeckých oblastech, na které byla většina účastníků Mezinárodního horolezeckého týdne zvyklá, jsou na skále osazené nýty nebo pevné jisticí body ve vzdálenostech od jednoho do cca tří metrů. V případě pádu prvolezce tak dojde k jeho poměrně bezpečnému zachycení jisticím lanem, kdy se délka pádu pohybuje typicky okolo dvou až pěti metrů. Na našich pískovcových skalách se ale tradice vyvíjela od počátků minulého století jiným směrem a byla zde snaha osadit do skály jen opravdu nezbytné minimum pevných jištění – přičemž o tom, co je „nezbytné minimum“, rozhodovala především odvaha a schopnosti autorů cesty. U řady cest je první jištění ve výšce okolo 20 metrů a výjimkou nejsou ani cesty s možností pádu dlouhého 30 i více metrů. Vedle pevně osazených kruhů se u nás k jištění používají i lanové smyčky nebo popruhy, jejichž uzel se založí například do vhodně tvarované prohlubně ve spáře. Zakládání takovýchto jištění ale vyžaduje zručnost a praxi.


Horolezci se během týdne v Adršpašsko-Teplických skalách scházeli i v odborných pracovních skupinách, které řešily společné problémy spojené s prací s mládeží, ochranou přírody, metodikou, programy pro 3. generaci, mezinárodní spolupráci mezi kluby a prezentovaly svoji práci.

„Každá skupina si naplánovala další kroky a na příštím setkání představí, jaké výsledky může nabídnout ostatním. Například skupina metodiky chce v červnu na Popradském plese zkusit v praxi jednoduchý metodický kurz pro skupinu lidí z umělých stěn, na jehož obsahu budou členové v mezidobí pracovat,“ dodal Bloudek.

Součástí horolezeckého týdne byl i den pro veřejnost ve středu 28. září, při němž si zájemci mohli vyzkoušet lezení na pískovcové věže Broumovských stěn za asistence zkušených instruktorů. Odpoledne se 43 účastníků horolezeckého týdne navázalo na jedno lano a po hřebeni vystoupili z okrajového masivu na vrchol věže Vánoční hvězda, čímž vytvořili oficiálně zaregistrovaný český rekord v počtu horolezců lezoucích v jednom lanovém družstvu.

Český horolezecký týden v Adršpašských skalách nabídne i lekce pro veřejnost zdarma

Pořadatelem akce byl Český horolezecký svaz, který je lídrem tříletého projektu „Climbing for Everybody“. Jeho cílem je povzbudit lidi všech věkových skupin a hlavně mladé, aby se aktivně zapojili do horolezectví a všech druhů horských sportů. Projekt z fondu Erasmus+, jehož se účastní horolezecké federace sdružující dohromady přes 400 tisíc členů, bude pokračovat až do roku 2018 dalšími horolezeckými týdny, a to na Slovensku, v Chorvatsku, Slovinsku a v Itálii.

Turistickélisty.cz informoval Jan Bloudek, předseda Českého horolezeckého svazu.