Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 8. prosince 2016 v 17.00 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5. Výstavu zahájí Alena Potůčková, ředitelka Galerie moderního umění a Aleš Seifert, ředitel Alšovy jihočeské galerie. V hudebním programu zazní Fantaisie Pastorale Eugèna Bozzy a pět kusů pro hoboj (výběr) Antala Dorátiho v podání Anny Červenkové (hoboj) a Jiřího Holeni (klavír).
Galerie moderního umění si v cyklu Regionální galerie klade za cíl postupně představovat kvalitní sbírky sesterských institucí sdružených v Radě galerií České republiky a umožnit tak návštěvníkům poznávat kvalitu a zaměření různých sbírkových fondů. Prvním počinem cyklu byla výstava Sdružení výtvarných umělců moravských z Galerie výtvarného umění v Hodoníně, která v roce 2009 představila tvorbu významného pozdně obrozeneckého spolku, založeného před více než sto lety. Vytvořila tak efektní pandán k roudnické kolekci umění z přelomu 19. a 20. století s početným souborem obrazů Antonína Slavíčka. V roce 2012 jsme ke spolupráci vyzvali ostravskou Galerii výtvarného umění. Soustředili jsme se především na klíčové období šedesátých let, které představovalo jednu z nejvýznamnějších sběratelských kapitol v historii regionálních galerií. V sousedství osobité roudnické sbírky se zaskvěla špičková díla celého spektra tendencí od informelu přes geometrickou abstrakci až po novou figuraci.
Na obě výstavy nyní navazujeme spoluprací s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou, která spravuje vedle kolekce jihočeské gotiky a holandského malířství jednu z nejkvalitnějších sbírek moderního umění u nás. Do jejího formování se významně zapsali renomovaní teoretici umění Věra Linhartová, František Šmejkal a Jan Kříž. Zejména díky jejich odvážnému přístupu se akviziční politika šedesátých let orientovala na silný proud imaginativního umění. Věra Linhartová a František Šmejkal připravili v roce 1964 ve své domovské galerii průlomovou výstavu České imaginativní malířství 1930–1950. Alšova jihočeská galerie vlastní díla předních reprezentantů lyrického kubismu, artificialismu, surrealismu a abstrakce i výrazných solitérů, jejichž tvorba se vzpírá zařazení do uměleckohistorických přihrádek. Úvaha o výběru stěžejní části sbírky tak byla od počátku jednoznačná. Na výstavě Cesty imaginace se představují mimo jiné obrazy Františka Muziky, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Františka Janouška či Aloise Wachsmana a sochy Josefa Wagnera, Josefa Kaplického či Ladislava Zívra. Poklady Alšovy jihočeské galerie vstupují do živého dialogu s posílenou kolekcí děl meziválečného období v roudnické stálé expozici. Připomínají tak, že ve sbírkách regionálních galerií figurují opravdové skvosty českého umění.
Název Cesty imaginace vystihuje pluralitní charakter umělecké scény, jenž se zrodil na pozadí specifického společenského klimatu období mezi válkami. Ilustruje vzepětí neobyčejné kreativity a svobody myšlení, které se po prologu ze začátku století definitivně odpoutalo od závislosti na akademickém tradicionalismu a vydalo se na cestu emancipace a samozřejmého vplynutí do mezinárodních souvislostí. Souhrn nejrůznějších uměleckých přístupů lze považovat za originální příspěvek k evropské avantgardě. Za podobný vklad bychom jistě mohli označit celé meziválečné údobí, které se svým otevřeným společenským systémem s rysy pluralitní demokracie vymyká z horizontu našich dramatických dějin 20. století.
Jak dokázaly některé velké recentní i současné přehlídky českého umění, od výstav Devětsil (Galerie hlavního města Prahy 1986) a Artificialismus (Východočeská galerie v Pardubicích 1992) až po výstavu Krása bude křečovitá – Surrealismus v Československu 1933–1939 (Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2016), patří fenomén imaginace jako média osvobození v nekonečné říši umění ke stále aktuálním tématům. Tyto expozice spolu s řadou dalších zároveň demonstrovaly obrovskou šíři originálních projevů vztahujících se k období mezi dvěma světovými válkami. Výstava v roudnické galerii nechť je k tomu dalším drobným příspěvkem.
Turistickélisty.cz informovala MgA. Lucie Kabrlová, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.
Alois Wachsman, Krajina, Antický motiv 1936
Galerie moderního umění si v cyklu Regionální galerie klade za cíl postupně představovat kvalitní sbírky sesterských institucí sdružených v Radě galerií České republiky a umožnit tak návštěvníkům poznávat kvalitu a zaměření různých sbírkových fondů. Prvním počinem cyklu byla výstava Sdružení výtvarných umělců moravských z Galerie výtvarného umění v Hodoníně, která v roce 2009 představila tvorbu významného pozdně obrozeneckého spolku, založeného před více než sto lety. Vytvořila tak efektní pandán k roudnické kolekci umění z přelomu 19. a 20. století s početným souborem obrazů Antonína Slavíčka. V roce 2012 jsme ke spolupráci vyzvali ostravskou Galerii výtvarného umění. Soustředili jsme se především na klíčové období šedesátých let, které představovalo jednu z nejvýznamnějších sběratelských kapitol v historii regionálních galerií. V sousedství osobité roudnické sbírky se zaskvěla špičková díla celého spektra tendencí od informelu přes geometrickou abstrakci až po novou figuraci.
Emil Filla, Sedíci žena 1934
Na obě výstavy nyní navazujeme spoluprací s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou, která spravuje vedle kolekce jihočeské gotiky a holandského malířství jednu z nejkvalitnějších sbírek moderního umění u nás. Do jejího formování se významně zapsali renomovaní teoretici umění Věra Linhartová, František Šmejkal a Jan Kříž. Zejména díky jejich odvážnému přístupu se akviziční politika šedesátých let orientovala na silný proud imaginativního umění. Věra Linhartová a František Šmejkal připravili v roce 1964 ve své domovské galerii průlomovou výstavu České imaginativní malířství 1930–1950. Alšova jihočeská galerie vlastní díla předních reprezentantů lyrického kubismu, artificialismu, surrealismu a abstrakce i výrazných solitérů, jejichž tvorba se vzpírá zařazení do uměleckohistorických přihrádek. Úvaha o výběru stěžejní části sbírky tak byla od počátku jednoznačná. Na výstavě Cesty imaginace se představují mimo jiné obrazy Františka Muziky, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Františka Janouška či Aloise Wachsmana a sochy Josefa Wagnera, Josefa Kaplického či Ladislava Zívra. Poklady Alšovy jihočeské galerie vstupují do živého dialogu s posílenou kolekcí děl meziválečného období v roudnické stálé expozici. Připomínají tak, že ve sbírkách regionálních galerií figurují opravdové skvosty českého umění.
Josef Šíma, Krajina s mraky 1932
Název Cesty imaginace vystihuje pluralitní charakter umělecké scény, jenž se zrodil na pozadí specifického společenského klimatu období mezi válkami. Ilustruje vzepětí neobyčejné kreativity a svobody myšlení, které se po prologu ze začátku století definitivně odpoutalo od závislosti na akademickém tradicionalismu a vydalo se na cestu emancipace a samozřejmého vplynutí do mezinárodních souvislostí. Souhrn nejrůznějších uměleckých přístupů lze považovat za originální příspěvek k evropské avantgardě. Za podobný vklad bychom jistě mohli označit celé meziválečné údobí, které se svým otevřeným společenským systémem s rysy pluralitní demokracie vymyká z horizontu našich dramatických dějin 20. století.
Ladislav Zívr, Reliéf Delfín a oko 1934
Jak dokázaly některé velké recentní i současné přehlídky českého umění, od výstav Devětsil (Galerie hlavního města Prahy 1986) a Artificialismus (Východočeská galerie v Pardubicích 1992) až po výstavu Krása bude křečovitá – Surrealismus v Československu 1933–1939 (Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2016), patří fenomén imaginace jako média osvobození v nekonečné říši umění ke stále aktuálním tématům. Tyto expozice spolu s řadou dalších zároveň demonstrovaly obrovskou šíři originálních projevů vztahujících se k období mezi dvěma světovými válkami. Výstava v roudnické galerii nechť je k tomu dalším drobným příspěvkem.
Turistickélisty.cz informovala MgA. Lucie Kabrlová, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.
(lh,turistickelisty.cz,foto Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem)
