Kostel sv. Štěpána s dřevěnou zvonicí nalezneme ve vesnici Malín, při silnici Kolín - Čáslav. Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory. Historie samotného Malína je mnohem starší než historie samotné Kutné Hory.

Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo  slovanské hradiště rodu Slavníkovců, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky.Poslední zbytky příkopu a valu  hradiště jsou zachovány u místní školy.

Slavníkovci razili v Malíně již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry. Po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 přešel Malín do rukou Přemyslovců.U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.

Původní románský kostel  byl postaven ve třetí čtvrtině 12. století. Goticky byl přestavěn ve 14. a koncem 15. století. Osada, která zde vznikla, byla od poloviny 14. století majetkem sedleckého kláštera. Barokní přestavbou pak prošel v letech 1660 a 1710.


Kostel sv. Štěpána je jednolodní obdélníková stavba s hladkým polygonálním presbytářem. Na severozápadní straně je vztyčena hranolovitá věž krytá jehlanovou střechou. Kostelní loď plochostropá. Zařízení interiéru kostela barokní z 18. století. Hlavní sloupkový, portálový oltář pochází z roku 1711.

Před kostelem stojí čtyřboká stupňovitá dřevěná zvonice, krytá vysokou jehlanovou střechou. Konstrukce zvonice je posazena na podezdívce, která je mírně polygonálně zalomena a proto je spodní šikmá část nepravidelně pětiboká