V této době proto dochází k postupné německé kolonizaci zalesněné krajiny pohraničí. Nástup knížete Bedřicha na český trůn za pomoci císaře Fridricha Barbarossy vymezil podobu nové hranice. Do oblasti jako konizátoři přicházejí johanité z komendy v Mailberku a další ministeriálové z rakouských zemí. V te době se poprvé objevuje v písemných pramenech kostel sv.Jana Křtitele na Landštejně v roce 1232. Někdy počátkem 13.století vzniká pohraniční pevnost českého krále Landštejn a pravděpodobně zde fungovaly proti sobě dva hrady.
Situace se mění za vlády Přemysla Otakara II., kdy se rakouské země stávají součástí panství Přemyslovců. V oblasti nastupuje svou historickou roli jedna z větví rodu Vítkovců, páni z Landštejna. Ve druhé polovině 13.století se tato lokalita stává pevnou součástí landštejnského panství. Kostel sv.Jana Křtitele plní roli farního kostela. Za husitských válek , jak vypovídají archeologické prameny, došlo k velké devastaci kostela. Tady se asi pravděpodobně uzavírají dějiny objektu jako jednolitého celku. Objekt je v 17. a 18. století využíván k obytným účelům, je upraven jako vesnické stavení.
Kostel je jednolodní obdélná stavba s čtverhranným chórem a apsidou, kde se dochovala část nástěnných maleb. Počátkem 14.století vzniká na západní straně věž, do severní strany chóru je vložen sanktuář. Zdivo je lomové z místní hrubozrné žuly. Pozoruhodná je na kostele především jeho velikost, hlavně jeho délka 37m. Tento stavební typ nacházíme v sousedních dolnorakouských zemích.
Podle : Kuthan Jiří, Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13.století
Novák Josef, Soupis památek historických a uměleckých - Politický okres jindřicho-hradecký
Břicháček Pavel, Muk Jan, Kostel sv.Jana Křtitele na Pomezí