Aj Wej-wej, Magdalena Jetelová, Brian Eno, Edmund de Waal, Kazimir Malevič, Epos 257, Keiiči Tahara. To jsou jména jen některých umělců, jejichž práce představí Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci v rámci jarní výstavní sezóny 2017.
Projekty jarní sezóny propojí zejména aktuální společensko-politická témata s netradičními uměleckými formami. Budou zahájeny 16. března při příležitosti tradičního Grand Openingu.
„Troufám si tvrdit, že letošní program bude v návštěvnících probouzet řadu palčivých otázek. Zejména Aj Wej-wejova instalace připravená speciálně pro prostor Velké dvorany, stejně jako jeho ostatní již dříve prezentovaná díla, se dotýkají těch nejaktuálnějších témat, o nichž ve společnosti zdaleka nepanuje shoda,“ uvádí Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie v Praze.
Aj Wej-wej představí sedmdesátimetrový uprchlický člun
Nejslavnější čínský umělec současnosti připravil pro Národní galerii zcela nové dílo Zákon cesty, které se zrodilo z jeho dlouhodobého zájmu o osud běženců. Obří nafukovací člun s 258 uprchlíky je umělcovým dosud nejrozsáhlejším projektem, který zcela ovládne prostor Velké dvorany Veletržního paláce. Instalace navazuje na jeho předchozí práce reflektující migrační téma, mimo jiné na projekt Prádelna využívající tisíce kusů oblečení, bot a dalších materiálů, které Aj Wej-wej posbíral v řeckém uprchlickém táboře v Idomeni. Prádelna bude vystavena na ochozu Velké dvorany. Vedle toho si návštěvníci budou moci prohlédnout i další díla staršího data: Hada složeného z batohů, který symbolizuje 5 000 dětských obětí čínského zemětřesení v roce 2008, či projekt S květinami reflektující umělcovo téměř dvouleté domácí vězení.
Řeč keramiky jako poznání
Aj Wej-wej je společně s Edmundem de Waalem též autorem výstavy Otisky vědění. Řeč keramiky. Ta dokládá, že keramika tradičně považovaná za uměleckořemeslnou tvorbu může zprostředkovat poznání shromažďované po tisíce let a že její vývoj je úzce provázán s dějinami umění. Vedle Aj Wej-weje a Edmunda de Waala se představí další významní umělci, jako jsou Lynda Benglis, Alison Britton, Hans Coper, Lucio Fontana, Asger Jorn, Kazimir Malevič, Fausto Melotti, Joan Miró, Isamu Noguči nebo Pablo Picasso.
Dotek doby Magdaleny Jetelové
Výstava prací uznávané konceptualistky Magdaleny Jetelové je koncipována do dvou oddělených, ale vizuálně propojených prostorů. Malou dvoranu zcela zaplňuje site-specific instalace Dotek doby. Velkolepé dílo se simulací vrstevnic a vodních ploch, doplněné laserovými paprsky, vědomě zrcadlí minimalistickou architekturu Veletržního paláce. Dílo je pokračováním prostorových projektů, které Magdalena Jetelová realizovala ve světových muzeích¬ – newyorské MoMA či londýnské Tate, a které jsou prostoupeny úvahami o aktuálním společenském dění a jeho dopadech. V přilehlém mezaninu se dále představují autorčiny slavné sochařské práce společně s řadou jejích kreseb a fotografií.
Moving Image Department s Brianem Eno
I tentokrát bude přízemí Veletržního paláce, celoročně přístupné zdarma, hostit tři nové kapitoly cyklů současného umění Moving Image Department, Poetry Passage a Introducing. První z nich, tzv. prostor pro pohyblivý obraz, tentokrát představí Čecha Jana Nálevku a britského hudebníka a „otce ambientu“ Briana Eno, který jako producent spolupracoval například s U2, Talking Heads nebo Davidem Bowiem. Poetry Passage letos uvede díla Henriho Chopina a Ladislava Nováka. Prezidentský salonek pak v rámci projektu Introducing představí tvorbu absolventky pražské AVU Pavly Dundálkové.
Street art a fotografie
Národní galerie chce letos nabídnout také pro ni ne zcela obvyklé umělecké formy. V korzu, tedy v prostoru, který od okolních ulic odděluje pouze skleněná stěna, vystaví projekt Retroreflexe předního představitele tuzemského street artu, Epose 257.
Vztah mezi světlem a lidským tělem budou prozkoumávat velkoformátové černobílé fotografie Keiičiho Tahary. Jeho série Fotosyntéza vznikala mezi lety 1978 a 1980 ve spolupráci s legendárním japonským hercem a tanečníkem Minem Tanakou.
Společný projekt Národní galerie a Thyssen-Bornemisza Art Contemporary
V neposlední řadě uvede Národní galerie v rámci nově navázané spolupráce s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary projekt Zelené světlo iniciovaný v roce 2016 dánsko-islandským umělcem Olafurem Eliassonem. Jeho umělecká dílna reaguje na palčivá společenská témata, jako jsou migrace, ztráta domova i jistot.
Turistickelisty.cz informovala Tereza Ježková, PR, Národní galerie v Praze.
Projekty jarní sezóny propojí zejména aktuální společensko-politická témata s netradičními uměleckými formami. Budou zahájeny 16. března při příležitosti tradičního Grand Openingu.
„Troufám si tvrdit, že letošní program bude v návštěvnících probouzet řadu palčivých otázek. Zejména Aj Wej-wejova instalace připravená speciálně pro prostor Velké dvorany, stejně jako jeho ostatní již dříve prezentovaná díla, se dotýkají těch nejaktuálnějších témat, o nichž ve společnosti zdaleka nepanuje shoda,“ uvádí Jiří Fajt, generální ředitel Národní galerie v Praze.
Aj Wej-wej. Zákon cesty (příprava instalace)
Aj Wej-wej představí sedmdesátimetrový uprchlický člun
Nejslavnější čínský umělec současnosti připravil pro Národní galerii zcela nové dílo Zákon cesty, které se zrodilo z jeho dlouhodobého zájmu o osud běženců. Obří nafukovací člun s 258 uprchlíky je umělcovým dosud nejrozsáhlejším projektem, který zcela ovládne prostor Velké dvorany Veletržního paláce. Instalace navazuje na jeho předchozí práce reflektující migrační téma, mimo jiné na projekt Prádelna využívající tisíce kusů oblečení, bot a dalších materiálů, které Aj Wej-wej posbíral v řeckém uprchlickém táboře v Idomeni. Prádelna bude vystavena na ochozu Velké dvorany. Vedle toho si návštěvníci budou moci prohlédnout i další díla staršího data: Hada složeného z batohů, který symbolizuje 5 000 dětských obětí čínského zemětřesení v roce 2008, či projekt S květinami reflektující umělcovo téměř dvouleté domácí vězení.
Řeč keramiky jako poznání
Aj Wej-wej je společně s Edmundem de Waalem též autorem výstavy Otisky vědění. Řeč keramiky. Ta dokládá, že keramika tradičně považovaná za uměleckořemeslnou tvorbu může zprostředkovat poznání shromažďované po tisíce let a že její vývoj je úzce provázán s dějinami umění. Vedle Aj Wej-weje a Edmunda de Waala se představí další významní umělci, jako jsou Lynda Benglis, Alison Britton, Hans Coper, Lucio Fontana, Asger Jorn, Kazimir Malevič, Fausto Melotti, Joan Miró, Isamu Noguči nebo Pablo Picasso.
Expozice Magdaleny Jetelové
Dotek doby Magdaleny Jetelové
Výstava prací uznávané konceptualistky Magdaleny Jetelové je koncipována do dvou oddělených, ale vizuálně propojených prostorů. Malou dvoranu zcela zaplňuje site-specific instalace Dotek doby. Velkolepé dílo se simulací vrstevnic a vodních ploch, doplněné laserovými paprsky, vědomě zrcadlí minimalistickou architekturu Veletržního paláce. Dílo je pokračováním prostorových projektů, které Magdalena Jetelová realizovala ve světových muzeích¬ – newyorské MoMA či londýnské Tate, a které jsou prostoupeny úvahami o aktuálním společenském dění a jeho dopadech. V přilehlém mezaninu se dále představují autorčiny slavné sochařské práce společně s řadou jejích kreseb a fotografií.
Moving Image Department s Brianem Eno
I tentokrát bude přízemí Veletržního paláce, celoročně přístupné zdarma, hostit tři nové kapitoly cyklů současného umění Moving Image Department, Poetry Passage a Introducing. První z nich, tzv. prostor pro pohyblivý obraz, tentokrát představí Čecha Jana Nálevku a britského hudebníka a „otce ambientu“ Briana Eno, který jako producent spolupracoval například s U2, Talking Heads nebo Davidem Bowiem. Poetry Passage letos uvede díla Henriho Chopina a Ladislava Nováka. Prezidentský salonek pak v rámci projektu Introducing představí tvorbu absolventky pražské AVU Pavly Dundálkové.
Street art a fotografie
Národní galerie chce letos nabídnout také pro ni ne zcela obvyklé umělecké formy. V korzu, tedy v prostoru, který od okolních ulic odděluje pouze skleněná stěna, vystaví projekt Retroreflexe předního představitele tuzemského street artu, Epose 257.
Vztah mezi světlem a lidským tělem budou prozkoumávat velkoformátové černobílé fotografie Keiičiho Tahary. Jeho série Fotosyntéza vznikala mezi lety 1978 a 1980 ve spolupráci s legendárním japonským hercem a tanečníkem Minem Tanakou.
Společný projekt Národní galerie a Thyssen-Bornemisza Art Contemporary
V neposlední řadě uvede Národní galerie v rámci nově navázané spolupráce s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary projekt Zelené světlo iniciovaný v roce 2016 dánsko-islandským umělcem Olafurem Eliassonem. Jeho umělecká dílna reaguje na palčivá společenská témata, jako jsou migrace, ztráta domova i jistot.
Turistickelisty.cz informovala Tereza Ježková, PR, Národní galerie v Praze.
(lh,turistickelisty.cz,foto NG)