Husitské muzeum v Táboře a Společnost pro zachování husitských památek pořádají ve čtvrtek 6.října 2016 od 17,30 hodin v přednáškovém sále Husitského muzea přednášku PhDr. Jiřího Práška Nejpilnější český člověk, vzpomínka na historika prof.Augusta Sedláčka v roce 90.výročí úmrtí.
August Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.
Turistickélisty.cz informovala Bc. Pavla Pražáková, Husitské muzeum v Táboře.
Prof.August Sedláček
August Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.
Turistickélisty.cz informovala Bc. Pavla Pražáková, Husitské muzeum v Táboře.
(lh,turistickélisty.cz,foto Husitské muzeum v Táboře)
