Stavební vývoj chrámu je značně složitý a zejména jeho vnějšek byl poněkud unifikován přo obnově v 19.století, naštěstí tehdy nebošlo k uvažované regotizaci věží. Na jižní straně kostela je pozdně gotické sousoší Krista na hoře Olivetské, které tesal neznámý mistr někdy kolem roku 1480. Zajímavvou památku přiřadila ke gotické stavbě renesanční epocha. V roce 1572 byla totiž přistavena k severní straně chrámové lodi tzv. Edelmannova kaple, jejíž bohatá reliéfní výzdoba vlysu a ušlechtilá architektura je typickým projevem raného manýrismu v českém renesančním umění. Kapli nechal postavit Václav Edelmann z Brosdorfu, olomoucký měšťan, obchodník a finančník.
V Edelmannově paláci bydlel polní maršál Jan Josef Václav Radecký
Roku 1725 byla při kostele vystavěna Loretánská kaple za finančního přispění hraběnky Kateřiny Beckertové a její dcery Mariany, provdané za barona Josefa Petráše. Kaple byla přistavěna k severní straně trojlodní haly. Při regotizaci kostela bylo odstraněno barokní členění vnějších stěn Lorety, sanktusník a závěrová střešní valba. Donátorky Loretánské kaple jsou pod kaplí pohřbeny.
Varhany v kostele sv.Mořice patří k největším nástrojům tohoto druhu v našich zemích. V letech 1737-1745 je postavil vratislavský varhanář Michal Engler a od té doby udivovaly odborníky i laiky svou mohutností,krásou provedení a zvukovým půvabem.
Podle : Petrů Jaroslav, Krajinou Hané
Hlobil Ivo,Togner Milan, Proboštský farní kostel sv.Mořice