Západočeská galerie v Plzni otevřela novou výstavu Živly v nás - Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století.
Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze, tentokrát na téma Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě.
Výstava doprovázející tradiční událost věnuje pozornost fenoménu živelné katastrofy a jejímu obrazu v rozvíjející se industriální společnosti 19. století, jejíž důsledky neseme doposud.
František Ženíšek mladší Po krupobití
Julius Mařák Hořící prales
Jaroslav Panuška Bezhlavý kůň
Člověk a společnost tváří v tvář katastrofě je věčným tématem české kultury a tentokrát i 36. ročníku plzeňského mezioborového sympozia věnovaného problematice 19. století. Výstava doprovázející tradiční událost zohlední fenomén živelné katastrofy a její obraz v rozvíjející se industriální společnosti, jejíž důsledky neseme doposud. V dílech Mikoláše Alše, Julia Mařáka, Antonína Mánesa, Josefa Navrátila, Jaroslava Panušky, v řadě vizuálně působivých dobových dokumentů, fotografií, grafik, filmové projekci ukážeme způsoby, jakými se společnost i umělci potýkali s nečekaným ohrožováním lidské potřeby bezpečí a jistoty.
František Ženíšek mladší Po krupobití
Julius Mařák Hořící prales
Jaroslav Panuška Bezhlavý kůň
Výstava konfrontuje obraz bouře jako metafory strachu nebo ohrožení v krajinomalbě 19. století s živlem ohně a přitažlivou silou jeho plamenů v námětech pozorování katastrofy jako atrakce. Obraz nečekané síly vody, reálné katastrofy povodně (nebo požáru), se pak střetává s paralelní proměnou alegorie živlů. Změna obrazu zde závisí na vývoji formujícího se pojišťovnictví a ochrany právě proti nim.
Turistické listy tnformovala Eva Reitspiesová Public Relations ZČG.
Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze, tentokrát na téma Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě.
Výstava doprovázející tradiční událost věnuje pozornost fenoménu živelné katastrofy a jejímu obrazu v rozvíjející se industriální společnosti 19. století, jejíž důsledky neseme doposud.
Člověk a společnost tváří v tvář katastrofě je věčným tématem české kultury a tentokrát i 36. ročníku plzeňského mezioborového sympozia věnovaného problematice 19. století. Výstava doprovázející tradiční událost zohlední fenomén živelné katastrofy a její obraz v rozvíjející se industriální společnosti, jejíž důsledky neseme doposud. V dílech Mikoláše Alše, Julia Mařáka, Antonína Mánesa, Josefa Navrátila, Jaroslava Panušky, v řadě vizuálně působivých dobových dokumentů, fotografií, grafik, filmové projekci ukážeme způsoby, jakými se společnost i umělci potýkali s nečekaným ohrožováním lidské potřeby bezpečí a jistoty.
Výstava konfrontuje obraz bouře jako metafory strachu nebo ohrožení v krajinomalbě 19. století s živlem ohně a přitažlivou silou jeho plamenů v námětech pozorování katastrofy jako atrakce. Obraz nečekané síly vody, reálné katastrofy povodně (nebo požáru), se pak střetává s paralelní proměnou alegorie živlů. Změna obrazu zde závisí na vývoji formujícího se pojišťovnictví a ochrany právě proti nim.
Turistické listy tnformovala Eva Reitspiesová Public Relations ZČG.
(lh,turistické listy,foto ZŘG)
