V roce 1425 byl hrad dobyt a vypálen husitskými vojsky. Stavebních úprav se dočkal v šedesátých letech 15.století, ale již v roce 1467 byl dobyt vojsky Zdeňka Konopištského ze Šternberka. Zkušenosti z tohoto obležení přispěly k tomu, že hrad byl výrazně opevněn. V roce 1573 byl hrad zapálen úderem blesku,přičemž byla výbuchem prachu zničena velká věž. Obnova již zámku probíhala liknavě a byla realizována až v 17.století. Důležitou roli sehrál zámek ve třicetileté válce, v jejímž průběhu přestal být panskou rezidencí.
Dispozice hradu má protáhlý polygonální obrys, obíhaný mohutným vyzděným příkopem. Z první fáze výstavby hradu pochází obvodová hradby, dochováná ve třech čtvrtinách obvodu. Ve východní části stála volně válcová věž, dnes již zaniklá. Vedle ní jižním směrem stával při hradbách nejstarší palác. Studna na centrálním nádvoří hradu patří k nejhlubším středověkým studnám na jihočeských hradech.
Severozápadní stranu nádvoří lemuje mladší gotická budova. K první fázi patří i subtilní věžová zadní brána s předbraním. Architektonické články napovídají, že vznikla v mladších fázích přestavby. Pozdně gotická přestavba vyvrcholila vyvrcholila počátkem 16.století výstavbou nového velkého obdélného paláce na západní straně nádvoří. Jeho okna představují jeden z nejstarších projevů renesance v jižních Čechách.
Poblíž jihočeského Borotína najdeme malebnou zříceninu hradu
Nové Hrady byly od počátku průchozím hradem se dvěma branami, což je poněkud neobvyklé. Mezi pozoruhodná řešení náleží i mohutný vyzděný příkop. Pozdně gotické opevnění s okrouhlými baštami patří mezi ucelené systémy, ale provedení se slabými zdmi trochu zaostává za dobovými realizacemi.
Podle : Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů