Galerie Slováckého muzea na začátek školního roku připravila novou výstavu. Nynější galerijní nabídku rozšíří výstava kreseb a komorních plastik otce a dcery Jiřího Vlacha a Veroniky Machové. Je kolektivním dílem dvou kurátorek a dvou nesporně známých uherskohradišťských autorů. Jednomu z autorů jsou výstavní prostory Galerie Slováckého muzea dobře známé, pro druhého to bude v 25leté historii umělecké činnosti první setkání. Pro oba to pak bude jejich vůbec první společná výstava.

„Tvorba vychází z našich vnitřních pocitů. Výsledek, který vidíte, je jejich záznamem,“ shodli se Jiří Vlach a jeho dcera Veronika Machová

„Akademický sochař, medailér a dlouholetý pedagog keramického oboru Umprum v Uherském Hradišti Jiří Vlach se věnuje reliéfní tvorbě (medaile, plaketa), komorní plastice a kresbě. V jeho dílech se odráží náměty filozofické, motivy ze světa přírody, záznamy představující zaujetí člověkem, pohybem lidského těla. Pro mnohé je známý jako duchovní otec a s partou nadšenců hlavní organizátor 10letého projektu Mezinárodní sochařské sympozium lité medaile, plakety a drobné plastiky v Uherském Hradišti,“ zmínila Milada Frolcová, kurátorka Galerie Slováckého muzea, základní charakteristiku prvního z vystavujících. „I Mgr. Veronika Machová vystudovala hradišťskou Umprum, poté Výtvarnou katedru UP v Olomouci. Od roku 2000 učí výtvarnou výchovu na ZŠ UNESCO. Její doménou je komorní bronzová plastika, kresba, návrhy a výroba kostěných šperků. V kresbě se odklání od reálných inspiračních zdrojů a spíše uplatňuje škálu různých symbolických znaků,“ dodala Marie Martykánová, druhá kurátorka při krátkém představení autorů.

Výběr prací Veroniky Machové je průřezem její tvorby. Kresby jsou řazeny chronologicky od roku 1995 do roku 2015. Machová tvoří a vystavuje od střední školy, ale galerijní prostor muzea se jí otevírá poprvé.

„Svou souhrnnou výstavu jsem tu měl asi před patnácti lety, ale prostředí galerie mi z dob studií, pedagogického působení a spolupráce Slováckého muzea při medailérském sympoziu není cizí,“ přidal Jiří Vlach.

Odpověď, o čem výstava bude, byla prostá: „Je to čistý záznam našich pocitů, žádné spekulace v tom nehledejte.“

Výstava bude jejich osobní výpovědí o vztahu k okolí, situacím, záznamem vztahů k venkovnímu světu a v neposlední řadě nahlédnutím do jejich smýšlení a cítění.

„Obecně výtvarník má vztah ke každému dílu. V žádném případě nelze vyzvedávat, co je mému srdci milejší. Tvorba vychází z našich vnitřních pocitů. Výsledek, který vidíte, je jejich záznamem. Někdo si píše deník, já to nakreslím nebo na základě kreseb vznikají prostorové práce,“ svěřila se Machová. „Věřím, že návštěvníci s námi zažijí při pohledu na vystavované práce tichou rozmluvu. Doufám, že bude interakcí, a to klidně i zápornou, která taky přivádí návštěvníka k zamyšlení,“ rozvedl Vlach dceřinu myšlenku a přidal hned další od svého profesora J. Kavana, které se rád drží: „Při studiích v Praze mi byla sdělena krátká věta s velkou hloubkou. Zní: Umělče, tvoř a nehovoř! Díla by měla mluvit tiše za nás….“

"Oko bere, vole padni", je výstava v Roztokách u Prahy

Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Otakarova 103. Vernisáž 8. září 2016, výstava potrvá do 16. října 2016.

Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.