Od 3. srpna do 4. září budou mít návštěvníci Muzea Vysočiny Jihlava možnost navštívit výstavu paličkovaných krajek. Své práce v prostoru muzejních arkád představí krajkářka Vlasta Novotná.
Paličkování je jednou z krásných starých řemeslných textilních technik. V současné době se stává středem pozornosti mnoha nadšených zájemců, kteří se pravidelně scházejí a prezentují navzájem svá díla.
Pravá paličkovaná krajka je zhotovená ručně pouze proplétáním nití. Vznikají tak nejrůznější vzory. Ke zhotovení paličkované krajky potřebujeme velmi málo věcí. Především je to poduška k paličkování, paličky k navíjení příze, podvinek s přesně naznačeným vzorem, špendlíky a nakonec i nitě. Pravou ruční paličkovanou krajku je třeba odlišit od krajky vyráběné průmyslově. Ta se vyrábí strojově především v pásech a je dokonalá. Každá dokonalost je ovšem chladná. Ruční není pravidelná, a proto je živá, proměnlivá a zajímavá. Je to umělecké dílo.
V čase dlouhých zimních večerů se především ženy věnovaly paličkování krajek, které používaly na ozdobu čepců, krojů a různých částí oděvů, pro sakrální účely a také na užitkové předměty a oděvy bohatších vrstev obyvatelstva a chodily je také prodávat na jarmarky a trhy. Postupně krajky získaly vývojem v jednotlivých oblastech svoje charakteristické znaky, kterými se od sebe odlišovaly. Tradiční vzory vycházejí ze široké škály geometrických a rostlinných motivů, které mohou inspirovat k vlastním návrhům.
Krajkářky používaly na zhotovování krajek spřádané lněné, konopné a bavlněné příze, hedvábí, zlaté i stříbrné nitě, nitě spředené z kopřivy, ale také tenkou vlněnou přízi. Využívaly kontrast tenkých a silných nití a efekt matu a lesku nití. Barevností a technikou se krajky odlišují podle územního původu a způsobu použití.
Krajky se odlišovaly také motivy, technickým vyhotovením a hustotou vzorku. Kreslířky předkreslovaly vzory z rostlinné říše. Jsou to motivy listů, květů, větviček, pupenců, vinné révy, ale také abstraktní, zejména symetrické vzory. V jednotlivých oblastech mají krajky svoje osobité názvy odvozené od motivů, použité techniky nebo počtu potřebných párů paliček.
V jihlavském muzeu vystavující Vlasta Novotná navazuje na klasické vzory a svým osobitým způsobem pokračuje v cestě jemné krajky dnešní uspěchanou dobou.
Turistickélisty.cz informovala Dana Oberreiterová, Muzeum Vysočiny Jihlava.
Paličkování je jednou z krásných starých řemeslných textilních technik. V současné době se stává středem pozornosti mnoha nadšených zájemců, kteří se pravidelně scházejí a prezentují navzájem svá díla.
Pravá paličkovaná krajka je zhotovená ručně pouze proplétáním nití. Vznikají tak nejrůznější vzory. Ke zhotovení paličkované krajky potřebujeme velmi málo věcí. Především je to poduška k paličkování, paličky k navíjení příze, podvinek s přesně naznačeným vzorem, špendlíky a nakonec i nitě. Pravou ruční paličkovanou krajku je třeba odlišit od krajky vyráběné průmyslově. Ta se vyrábí strojově především v pásech a je dokonalá. Každá dokonalost je ovšem chladná. Ruční není pravidelná, a proto je živá, proměnlivá a zajímavá. Je to umělecké dílo.
V čase dlouhých zimních večerů se především ženy věnovaly paličkování krajek, které používaly na ozdobu čepců, krojů a různých částí oděvů, pro sakrální účely a také na užitkové předměty a oděvy bohatších vrstev obyvatelstva a chodily je také prodávat na jarmarky a trhy. Postupně krajky získaly vývojem v jednotlivých oblastech svoje charakteristické znaky, kterými se od sebe odlišovaly. Tradiční vzory vycházejí ze široké škály geometrických a rostlinných motivů, které mohou inspirovat k vlastním návrhům.
Krajkářky používaly na zhotovování krajek spřádané lněné, konopné a bavlněné příze, hedvábí, zlaté i stříbrné nitě, nitě spředené z kopřivy, ale také tenkou vlněnou přízi. Využívaly kontrast tenkých a silných nití a efekt matu a lesku nití. Barevností a technikou se krajky odlišují podle územního původu a způsobu použití.
Krajky se odlišovaly také motivy, technickým vyhotovením a hustotou vzorku. Kreslířky předkreslovaly vzory z rostlinné říše. Jsou to motivy listů, květů, větviček, pupenců, vinné révy, ale také abstraktní, zejména symetrické vzory. V jednotlivých oblastech mají krajky svoje osobité názvy odvozené od motivů, použité techniky nebo počtu potřebných párů paliček.
V jihlavském muzeu vystavující Vlasta Novotná navazuje na klasické vzory a svým osobitým způsobem pokračuje v cestě jemné krajky dnešní uspěchanou dobou.
Turistickélisty.cz informovala Dana Oberreiterová, Muzeum Vysočiny Jihlava.
(lh,turistickelisty.cz,foto Muzeum Vysočiny Jihlava)
